Restart

 

Jak přesýpací hodiny,

jež odměřují čas,

připadá si duše má,

když pohladí ji Hodinář.

 

Velmi něžně, láskyplně,

zadívá se do písku,

s obejmutím všech mých činů,

vidí každou bolístku.

 

Ví, jak jsem vše myslel

a jak jsem co učinil,

v každém zrnku písku

vidí můj životní cíl.

 

A já už zase cítím,

že přichází ta chvíle,

kdy vzhůru nohama

otočí se moje cíle.

 

Když Smrt Život přináší,

a ze starého nové klíčí,

vzdávám hold starému

a do tváře mi Život fičí.

 

Děkuji ti, Hodináři,

za láskyplnou péči

a nesmlouvavé směrování

tam, kde Život léčí.

 

25.10.2014, Brno