Úžas na letišti
Dívám se na lidi
různých ras a zvyků.
Dívám se do očí
tisíce oka-mžiků.
Do očí v různých tělech
s obličeji roztodivných tvarů,
s vírou jejich předků
a mnoha od Života darů.
Tolik různých osudů ...
já žasnu, nechápajíc,
že pro toho, kdo to vede,
to není velký krajíc.
Všichni ti lidé
mají něco společného:
sebe – duši dočasně
v tělo oblečenou.
Ale kdo z nich tohle ví
a kdo z nich tohle žije?
V málokterých očích
srdce duše bije ...
„Nestarej se o jiné
a sebe v těle hledej",
napovídá Ten,
kdo to tady vede...
24.03.2014, Malajsie - letiště
