Vaše zkušenosti

Koncept semináře se mi velmi líbil. Každý z účastníků si mohl vyzkoušet svůj obvyklý způsob komunikace v konfliktní situaci a po zpětné vazbě ostatních účastníků a lektora měl šanci jej změnit. Vycházeli jsme z praktických příkladů ze života účastníků. Seminář poskytl i dostatek prostoru na upevnění nových vzorců komunikace.

Všichni si tu pana psychologa chválíte. Já to bohužel říci nemohu. Jeho přístup byl naprosto neprofesionální. Vůbec si nedal práci zjistit proč reaguji, tak jak jsem reagovala. Vůbec nerespektoval, že se k dané věci nechci vyjádřit. Poté co jsem mu velmi rázně sdělila co od semináře očekávám já mne vykázal, že jsem příliš negativní. Ale to by asi měl zvládnout. Jeho chování, vynucování odpovědí a použití vulgarismu, se mne velmi dotklo a způsobilo mi trauma. Takže místo pomoci mi ještě více podrazil nohy.

Komentář lektora: Ano, je to tak. Na semináři je pro mne prioritou zajistit bezpečné prostředí pro celou skupinu. Silně agresivní jedinci, kteří nejsou ochotní ke změně svého přístupu, se mých seminářů tedy účastnit nemohou. Použití vulgarismu si nejsem vědom. Vynucováním odpovědi je zde patrně míněna moje opakovaná otázka: "Proč jste od příchodu plná zlosti?" Je zbytečné a nemístné zde komentovat agresivní výpady dotyčné ženy během semináře, protože to patří na seminář, kde jsme s ostatními účastníky tyto situace již zpracovali.

Ahoj Pavle, velké díky za vše, k čemu jsi nás všechny během tohoto semináře vedl, za Tvou trpělivost, důslednost, velmi osobní přístup, a samozřejmě za všechny cenné rady, cvičení, úkoly a návody, jak být upřímní především sami k sobě.
Díky Tréninku upřímnosti se ve svém životě cítím klidnější, svobodnější a sebevědomější ve vztazích, které kolem sebe mám, ať už v rodině nebo v práci. Daří se mi reagovat i na negativní chování s větším klidem, naučila jsem se lépe pracovat se svými strachy a nebránit se pozorovat či zkoumat svoje emoce, ať jsou jakékoliv.
Zároveň se těším na další zážitky a poznatky, pořád je na čem pracovat :)
děkuji

Nenapadlo mě, co mi výcvik přinesl. Zeptal jsem se Moniky, jestli na mě vidí změnu.
Řekla mi:
• máš víc odvahy být upřímný
• jsi schopen o věcech hlouběji přemýšlet - „Je to opravdu tak jak to vidím já?“
• máš blíž k životu a jsi otevřenější pro témata, kterým jsi se dřív vyhýbal
Souhlasím.
Vidím teď i Moniku a náš vztah jinak. A otevřel jsem víc brány ke hradu, kde jsem doma.
A někdy tuším, k čemu mě/nás Pavel vede.

Ahoj Pavle, moc děkuji za všechno, co jsi nás učil a za Tvoji trpělivost. Zamýšlím se nad tím, co se změnilo.........Určitě jsem o moc víc uvnitř sama sebe. Daleko víc cítím co potřebuji a jak to vlastně mám a víc si to dovoluji v životě vyjádřit nebo jít si za svým. Nenechávám se tolik vláčet ostatními a když se přizpůsobuji, tak s vědomím, že to třeba pro mě není úplně v pořádku, ale dělám to občas pro ostatní . Řekla bych , že život je opravdovější, klidnější a víc si ho vážím.

Po absolvování si určitě víc uvědomuju své pocity a víc a víc se nebojím je dát najevo. Taky se stávám citlivější.
A nemám potřebu tolik lidi přesvědčovat o své pravdě a nerozhodí mě to, když se mnou nesouhlasí a já s nimi.
A i když je to někdy náročné a ne vždycky růžové, kdyby pro nic jiného, stálo to za to. Děkuji.

Ahoj Pavle,
děkuji Ti za možnost absolvovat tento úžasný výcvik. Hodně mě změnil k lepšímu. Dokáži si více uvědomovat svou vlastní hodnotu a mé pocity, dokáži pracovat se svými emocemi tak, jak jsem si dříve ani nedokázala představit. Tvé rady úspěšně využívám i v partnerském vztahu. Samozřejmě mám ještě celý život na to, abych na sobě v tomto smyslu pracovala a tento výcvik mi ukázal jak. Jsem moc ráda, že jsem se pro něj tehdy rozhodla.

Děkuji všem a vlastně celému vesmíru, že se něco takového děje a já mohla být součástí...bod, kam mě moje cesta výcvikem zavedla je...
že jsem se naučila žít svůj život. Dříve jsem byla jako povystrčená, v neustálé obraně a strachu.
Teď...díky přijímání sebe...dokážu přijmout i ostatní, takové jací jsou, a necítit ohrožení, pokud jednají ve svém vlastním zájmu. To mi přináší větší klid a prožitek emocí, které jsem si dříve nedovolovala.
Těším se další pokračování!

Cítím se po kurzu mnohem víc zabydlená ve svém životě - citlivěji vnímám vlastní emoce, jsem k sobě laskavější, učím se dávat si prostor pro "nevím" a roste moje odvaha zkoušet nové, neověřené cesty. Setkat se zblízka s kostlivci v mých skříních rozhodně nebylo bezbolestné, ale už ve mně nevyvolávají paniku, spíš je vnímám jako spolubydlící, kteří se občas chovají fakt divně... a i když je to někdy otravné, přece jen se s tím žije mnohem líp. Přibylo klidu, paradoxně - přestože si emoce víc uvědomuju, už mne většinou nerozhodí tak intenzívně, jako dřív.

Je mi mnohem líp, nástroje, které od Pavla dostáváme, fungují. Dává mi smysl, jak se učím pracovat se sebou a svými emocemi.

Pavle,
děkuji za předané informace, které víceméně znám ze své cesty seberozvoje, vím o nich a nějakým způsobem s nimi vlastně pracuji. Díky za oživení o Tvé pohledy vnímání a nové způsoby, jak s nimi být a pracovat. Obohacujícím prožitkem byla i krátká konstelace. Nejvíce se mě dotkl zákon pozornosti, tedy vědomé a nevědomé. Díky za domácí úkol, který nyní vědomě praktikuji každý den v přijetí svého těla. V souvislosti se zákonem pozornosti mě nyní na Tvých stránkách zaujal i výcvik tantry vnitřních orgánů. S odstupem si pročítám a zvědomuji i další zákony, tedy své poznámky a nechávám je na sebe působit. Informace o duchovních zákonech vnímám i jako důležitou součást konstelačního výcviku.
To, jak to děláš a co říkáš, mi dává smysl, sedí mi to. Díky tomu se učím pravdivě prožívat:-) Oceňuji Tvůj laskavý, praktický přístup s jasnými hranicemi i to, jak nás současně respektuješ. Děkuji♥

Trénink upřímnosti mě zaujal, protože jsem se celý život potýkala s tím, že mi byla moje upřímnost vyčítána a byla jsem za ni odsuzována rodiči nebo vyloučena z kolektivů.... Chtěla jsem tedy najít tu správnou cestu pro mě, abych nezrazovala sama sebe vše milující přetvářkou, jen abych zapadla a zůstala upřímná k sobě.
Výcvik mi pomohl jít více do sebe, přiznat si vlastní stíny a zpracovat je, abych k sobě mohla být upřímná na všech úrovních, respektovat názor druhých a nesoudit je, i když mám jiný, přijmout svoji vnitřní sílu a zodpovědnost za ni, otevřít srdce, pustit potřebu kontroly jako obranný mechanismus před bezmocí a přijetím života takového, jaký je. Naučila jsem se, že je v pořádku prožívat vlastní emoce včetně vzteku, smutku, strachu. Přijmout svoji minulost jako součást mě a nesoudit se za ni.......Pavlovi moc děkuji za vedení.

Na konstelační výcvik jsem se přihlásila, protože mě konstelace fascinují už 11 let jako účastníka a chtěla jsem jimi rozšířit techniky, které nabízím svým klientům.
Docházela jsem na dva výcviky současně. Systemické konstelace a trénink upřímnosti. A jsem ráda, že jsem se takto rozhodla, protože se vše vzájemně propojovalo a navazovalo na sebe. I když se věnuji seberozvoji několik let, tak mi výcvik opravdu mnoho dal. Díky několikadenním setkáním a konstelacím v rámci praxe jsem si zpracovala mnoho témat do velkých hloubek a naučila se i mnoho technik na domácí použití.
Mnoho let jsem řešila pro mě jedno velmi důležité téma - VZTAH SE SYNEM. Náš vztah byl velmi špatný a několik let jsme se vůbec nestýkali. Zpracováním vlastních bolestí a vzorců, nastavením vlastních hranic bez výčitek a strachů s otevřeným srdcem se vše změnilo. Už se vídáme, bavíme se bez tlaku a divných pocitů. Náš vztah zase funguje. Také jsme se usmířili po 10 letech se sestrou. Našla jsem svoji vnitřní sílu bez strachů a pocitů viny, vyléčila traumata, přijala rodiče jací jsou a s respektem, přijala život, přijala svoje tělo, pochopila mnoho souvislostí, otevřela srdce.....a mnoho dalších témat.
Jsem Pavlovi moc vděčná za jeho vedení a výcvik doporučuji nejen pro budoucí konstelatéry, ale i pro ty, co na sobě chtějí intenzivně pracovat, začátečníky i pokročilé. Cestou k sobě dojdu k Tobě :)

Po minulé části výcviku se cítím tak dobře a pevně.
Moc mi také prospívá vědomé probouzení, které praktikuji každý den. Neměla jsem problém s ranními náladami, ale po takovémto probouzení se cítím celistvá a mám víc energie a pozitivity.

Ahoj Pavle,

děkuji za Tvá slova, jež mě dojímají tou hloubkou, kterou teď prožívám, i Ty to znáš. Děkuji, že jsi na mé cestě, že mohu a jdu, že věnuješ pozornost tomu, co ostatní radí nám, abychom se v tom "nehrabali". Děkuji sobě, děkuji, že jsi.

Děkuji Pavlovi. Před 2 měsíci jsem absolvovala rodinné konstelace, kde se mi ukázalo, jak jsem „zamrzlá“ a co to dělá s mojí dcerou. Vyděsilo mě to, vůbec jsem to netušila, protože jsem přišla na konstelace řešit něco jiného. Nejsilněji jsem si uvědomila, jak jsem se vzdalovala mé dceři. Trvalo to bohužel roky. Dnes je jí 19 let.
Večer po 3-denním semináři Léčení dítěte v nás za mnou dcera přišla, objímala mě, moc plakala a říkala, jak moc mě má ráda (to neřekla roky) a jak moc jsem jí chyběla… kde jsem byla? ptala se. Fyzicky přítomná jsem byla, ale srdce bylo zavřené. Jako by mi teď praskla obruč, která svírala mé srdce. Byla jsem „otočená“ zcela jiným směrem. Bylo to tak nádherné zjištění, že se něco tak obrovsky silného může stát a změnit. (Dcera neměla tušení, jakého semináře se účastním)
S mojí vnitřní holčičkou mluvím často, krátce. Naciťuji se na ni. Je pro ni taaak moc důležité, abych ji naslouchala a vnímala (stejně, jako moje fyzická holčička). Jsem velmi vděčná za zjištění, co můžu opravdu dělat a vnímat obě moje holčičky. Naslouchat oběma a podporovat je. Je to cesta, já vím. Jsem vděčná a šťastná. Pavle, děkuji.

Seminář Léčení dítěte v nás vnímám jako skvělý. Úžasné navázat kontakt se sebou skrze vnitřní holčičku, hned v neděli po cestě do Znojma chtěla holčička do Ikei pro hračku. Co vnímám teď hodně, je, že mi lezou potlačené emoce, tedy rozmlouvám s holčičkou, přiznávám, říkám nahlas, nechávám prožívat, cítit, plakat atd.

Mám ráda Pavlovy výcviky...ten bezpečný prostor, hluboká sdílení, poznání a propojenost skupiny :) Když se na sebe s odstupem času dívám, řekla bych, že si po Tréninku upřímnosti víc dovoluji dělat to, co chci. Míň váhám. Jsem víc sama za sebe, i když se to ostatním nemusí vždy líbit. Dík Pavle.

Všechno, co potřebuji znát pro šťastný život, jsem se naučila v kurzech Pavla Veselého. :-) Bez nadsázky.
Absolvovala jsem kurz Léčení vnitřního dítěte, Trénink upřímnosti, roční Výcvik systemických konstelací, prosincový kurz Duchovní zákony a několik jednodenních rodinných konstelací. Zbavila jsem se exému a téměř úplně alergií. Přestala jsem si svět malovat na růžovo. Začala jsem cítit, otevřela jsem si srdce. Naučila jsem se mít se ráda, neposuzovat sebe ani druhé, stala jsem se sama sebou. Poznala jsem vinu a naučila se odpouštět. To všechno opravdu, ne jen teoreticky podle knížek, jako dřív. Cítím svoji sílu a díky tomu můžu zvládat nové věci, které mi mezitím přišly do života. Vrátila jsem s k manželovi a náš vztah je daleko hlubší než dřív. Neuhýbám před úkoly, které je potřeba udělat. A hlavně, je mi v životě dobře. To všechno jsem dělala pro sebe, ale odráží se to na mém okolí a všechno se mění k lepšímu. Ty růžové brýle už nejsou potřeba.
Díky, Pavle, za to, co děláš a jak to děláš. Ani jedna tvoje rada nebyla špatná.

Trénink upřímnosti 2022
Nevěděl jsem do čeho jdu, ale věděl jsem, že do toho chci jít a zažít / naučit se něco nového. Pavla jsem znal už léta, a tak jsem tušil, že to nebude procházka růžovým sadem. A nebyla. Pět upřímných víkendů, kdy na nás Pavel chrlil jednu modelovou situaci za druhou a nekompromisně se dožadoval pravdivé reakce "jak to máš/cítíš/prožíváš ty" a následný domácí tréning pravdy v mém životě mi dal mnoho témat k přemýšlení o sobě samém a o mé cestě životem a nastartoval proces změny.

Po ročním Tréninku upřímnosti (k sobě) musím říct, že je škoda, že jsem se nemohla naučit takto přemýšlet už mnohem dříve. Rozhodně bych přála úplně každému, aby si tento prožitkový kurz mohl zkusit. Za mě je upřímnost k sobě začátkem řešení čehokoliv. Byla jsem ráda za skupinu, ve které jsem se cítila dobře a bezpečně. A i prožitky ostatních mě často vedly k většímu pochopení těch mých. Jsem ráda za všechny úkoly, i když někdy nebylo lehké je plnit. Přestože mě potkávají podobné situace jako dříve, prožívám je jinak. A jsem ráda, že už mi čím dál častěji nenaskakují mé staré reakce. Cítím se teď ve svém životě spokojenější a klidnější i když je stále co řešit :).

Po velmi bouřlivém životním období jsem chtěla najít rovnováhu mezi tím být sama sebou a přitom v partnerství prožívat sdílení a jednotu. Pár dní poté, co jsem vyslovila nahlas tento záměr, mi poslal osud do cesty Pavla. Povídali jsme si v rámci školkového výletu s našimi dětmi lesem o bydlení v maringotkách a mimo jiné mi Pavel dal do ruky svoji vizitku - ať se stavíme s rodinou k nim na návštěvu a posdílíme zkušenosti. To jsem netušila, že se Pavel věnuje terapiím. Koukla jsem na ni a stálo tam (kromě telefonního čísla): Cestou k sobě dojdu k Tobě. Jen jsem se uvnitř sebe usmála (Hmm, že by odpověď na můj záměr?) a věděla, že tadyhle se začne pro mě zajímavá cesta. Koukla jsem se na Pavlovy stránky, mnohé mi mluvilo z duše, cítila jsem, že tohle přesně potřebuju. Nastoupila jsem tedy u Pavla Trénink upřímnosti a absolvovala Rodinné i Individuální konstelace.
Na Pavlově vedení se mi líbí, že vede svou práci ve svobodě (vytváří prostor bez hodnocení) a v důvěře. Umí mě nekompromisně postavit před čistou pravdu, ale současně vést proces citlivě tak, aby to pro mě mělo v danou chvíli maximální přínos. Není to leckdy jednoduché a ego se bouří a dělá kotrmelce, ale současně vím, že jinak se dále nedostanu, takže po chvíli odpočinku do toho jdu znova. Je to velmi dobrodružná a intenzivní cesta dovnitř sebe. Tempo si určuju sama svou ochotou vidět a přijímat to, co mi terapie ukazuje. Velmi mi pomáhá i práce ve skupině, kde sílíme své strachy a pocity. Jsme v tom spolu, otevřeně a v důvěře. Práce na upřímnosti k sobě a ochotě vidět pravdu je pro mě cestou k větší vnitřní svobodě, citlivosti k sobě i k okolí. Dává mi prostor vykročit cestou srdce, znovu se cítit a být živá:) Děkuji za to, Pavle.

Pomocí tréninku upřímnosti, ať už při setkáních nebo v domácí praxi, se vynořují obranné mechanismy a cokoliv potlačeného.
Na posledním řádném setkání jsem se intenzivně potkal se svým strachem.

Za mne výtečná příležitost jak narušit zaběhlé vzorce a přestat utíkat před zodpovědností za své (ne)prožívání ... a jak postupně hledat *upřímnost*, a tím i odvahu, si přizn(áv)at kdo jsem a co v sobě nesu.

Od-pro-žívat a zase se (alespoň trochu) vyčistit od toho co mám v sobě tendenci hromadit a nasměrovat svůj život jinam a jinak, tím, že jsem se naučil věci dělat -vnímat i jinak.
No, a pak to nutno dělat a udržovat v každodennosti...

PS: Sešla se i příjemně různorodá skupina, na setkávání s níž jsem se opravdu těšil.

Přestože je to je nesdělitelné a musí se to začít - pár slov.... Nelituji ani jedné minuty a ani jedné koruny, které jsem věnovala a věnuji cestě, kterou pro mě Pavlovi semináře otevřely. Jsem vděčná za všechny pocity a slzy, které jsem mohla na společných setkáních se se všemi, kteří se rozhodli hledat, prožít. V bezpečí naší skupiny. VŠECHNY VÁS MOC ZDRAVÍM A TĚŠÍM SE NĚKDY NAVIDĚNOU ! Když jsem vstupovala do seminářů, měla jsem určité představy o tom, co je to láska a co to znamená upřímnost... měla jsem představy o všem. .... Bolelo to, když jsem o to přicházela... začalo to mizet, všechno se to změnilo, ztratilo to starou formu a nějak to začalo rozpouštět, transformovat....Daří se mi to už pozorovat, daří se mi vidět, jak jednoduché to všechno je a jak zamotané si to v těch našich hlavičkách děláme.... daří se mi cítit samu sebe. A za to velké díky, snad je to dobrý začátek :)

Celý rok trénoval jsem upřímnost
a stalo se toho přitom dost.
Nový byt a nová a pak minulá přítelkyně,
letělo to rychle jako film v kině.
Pak přišla finálová rovinka
a za pátou částí zbyla jenom vzpomínka.
Srdíčko se při kurzu otevřelo
a samou krásu všude zřelo.
V praxi jsem pak prověřil svou upřímnost.
Po kurzu jsem na netu potkal správnou kost.
Bylo to současně jedna stará známá.
Tož srdíčko řeklo, tahle bude ta pravá.
Oba za sebou dva rozvody
to půjde snadno v krizi najít správné přechody.
Začaly krásné telefonní hovory
a to vzdálenosti 201 kiláků navzdory
u jsem si plánoval jak v Ostravě pustím byt
a do smrti v lásce budem v Chocni žít.
Tak řekli jsme, že v reálu se potkat chcem
a pak to šlo jen na ouvej.
Setkání krásné, aspoň z mojí strany
Však zapomněl jsem se zeptat, jak bylo i té milé paní
A tak přišly pocity příliš divné a vůbec nééé zdravé
při čekání na zprávy od té dámy pravé.
Ztuhlá šíje i celé tělo
z nejistoty se mi brečet chtělo
Věděl jsem, co mi tělo říkalo
Však ego se tvářilo, jakoby to ještě neznalo.
Srdíčko jsem měl zraněné k zbláznění
když napsala pak, že chybí jí chemie a jiskření
A že pro partnerství toho tím chybí víc než dost.
A já díky KURZU jí byl vděčný za její UPŘÍMNOST
To, že kurz funguje vám můžu dát za důkaz
Bo paní pak napsala: "Mili ty seš fakt ÚKAZ.
Já ti dám košem a ty se pak ptáš, jak mi je...
...takový blázen přeci už nežije"
Jen díky kurzu jsem před Ivou nezavřel srdíčko
Ikdyž vím, že ji políbím maximálně tak na líčko
Oba víme, že jsme spřízněné dušičky
A na partnerství můžeme mít třeba příští život celičký. :-)

Pavlův seminář týkající se dětí a rodičů jsme se ženou a půlročním synem navštívili skrze synův neprůchozí slzný kanálek, který se ani po opakovaném průplachu v nemocnili nijak nelepšil, spíše naopak. Z konstelace, která tomuto konstelačnímu semináři předcházela bylo patrné, že tento problém souvisí s ženskou linií matky. Po proběhnuté konstelaci a skutečném přijmutí věcí s nimi souvisejícími se zhruba do týdne synův slzný kanálek stal průchozím a oko má již v naprostém pořádku.

Děkuji Pavlovi za úžasný seminář "Léčení dítěte v nás". Ukázal mi cestu, jak k sobě přistupovat, jak přistupovat ke své vnitřní holčičce... Každodenním kontaktem se svojí Ivankou jsem všechny své postoje a problémy začala vnímat v naprosto jiném světle, přehodnocovat je a proces změny tak mohl započít....jak sama k sobě a tak i k okolnímu světu....
Určitě bych ho doporučila každému.

Ahoj Pavle,

byla jsem u tebe 31.7. na konstelaci, poprvé. Bylo to pro mě opravdu neuvěřitelné, velký aha moment. No a druhý den, když jsem přijela za rodinou, moje holčička, která obvykle moc vlastní iniciativy do vítání při shledání nedávala, mě objala velice radostně, bylo to jako vlna, jak mě to zavalilo :-) měli jsme nádherný společný týden.

U Pavla jsem v říjnu 2021 řešila na konstelacích astma mého koně. Rim má skoro 2 roky diagnostikované závažné astma což je velmi náročné pro něj i pro mě v jeho péči. Až do října loňského roku velmi kašlal, těžko se mu dýchalo, 2x denně musel inhalovat, bral kortikoidy a seno mohl pouze napařané.......
V konstelacích se zobrazilo v čem je problém a co na sebe Rim přebírá, aby ulehčil mně a co si já sama mám v životě pořešit.
Jsem opravdu Pavlovi moc vděčná za jeho vedení a že mi pomohl, aby se ulevilo mně i Rimečkovi. Rim od listopadu nekašle a to bez léků, inhalace a může i nenapařené seno a dále dodržujeme už jen bezprašný režim.
Moc děkuji

Zúčastnil jsem se množství konstelací u několika konstelatérů. U Pavla Veselého (kterého jsem viděl poprvé v životě) musím ocenit vysoký cit a profesionalitu při vedení konstelací. V každé situaci si dokázal poradit, jeho vedení bylo plné citu, pochopení a vždy vedlo k řešení problému.
Děkuji za tento zážitek. Věřím, že nebyl poslední a všem váhajícím mohu doporučit.

Hezký den, chtěla bych se zeptat, zda je možné se ještě přihlásit na letošní výcvik systemických konstelací. Děkuji moc za informaci, Michaela L.

Ano, je to možné. Pavel Veselý

Dobrý den , ráda bych absolvovala konstelaci ,ale neznám historii rodiny. Je to problém? Děkuji

Odpověď: Dobrý den, problém to není. Pro komunikaci prosím využijte e-mail nebo telefon. Zde je místo pro zpětné vazby účastníků. Pavel Veselý

Ahoj Pavle, jsem ráda, že jsi otevřel tuto příležitost a velmi ráda přijdu. Děkuji

Děkuji za seminář o strachu, cením si toho, co jsi nás naučil. Využívám toho každý den :-) Prošla jsem hodně terapiemi, ale tento seminář byl první, kdy se mi dostalo rady naprosto jednoduchou, pochopitelnou formou. Žádné zbytečnosti okolo, co jsi řekl, mělo svou váhu a šlo přesně tam, kam mělo. Změnila jsem pohled na hodně ze svých přesvědčení a více se otevřela prožívání. Bylo to velmi osvobozující.

Ahoj Pavle,
cca před 17 dny jsem absolvovala terapii zapperem, protože se ukázalo, že mám ve střevech extrémní množství plísní, které mi otravují organismus. Pan terapeut mi doporučil 3 dny očistného programu a změnu myšlení - uvažovala jsem, že si na to postavím konstelaci. Nicméně dnes jsem byla na zapperu znova a dostala jsem velikou pochvalu. Podle jeho slov terapeut čekal, že to bude zase masakr a skoro nemohl věřit, když se ukázalo, že jsem téměř bez nálezu. Konstatoval, že u mně musel nastat nějaký významný krok v postojích. Tak jsem mu řekla, že jsem si pořádně zakřičela na semináři ;-) a že se teď cítím důstojná a majestátní - nikdy bych si nemyslela, že v souvislosti se sebou použiju tyhle slova ;---)
A ještě něco. Druhý den kurzu jsem si všimla, že se mi spravilo vnímání. Víc jak rok jsem měla takovou poruchu, slyšela jsem slova, ale jejich smysl jsem chápala se zpožděním, asi tak 1/4 sekundy. Bylo náročné poslouchat lidi, zároveň je slyšet a v té chvíli vnímat smysl toho, co řekli před chvilkou. Vůbec bych nečekala, že seminář na vnitřní děťátko může přinést takový efekt! Díky všem silám, které se o to přičinily!

Ahoj Pavle, děkuji moc za "objev života".
Pro "řvaní v lese" jsem si připravil jiné, aktuální trápení a na tvůj popud jsem jej přímo na místě změnil ("vybav si nějakou nejstarší nespravedlnost z dětství"). A až po akci se mi v hlavě "rozsvítilo" - jaký "teror nelásky" jsem zažil v první a druhé třídě v ozdravovně, a odkud pochází mnohé mé potíže.
Děkuji moc. V.

Děkuji za to, že jsem mohla tenhle výcvik prožít. Byl pro mě poznáním sama sebe a veliké uvědomění, jak skutečně malé a obyčejné "věci" , pokud je praktikuji v každodenním životě, dokáží jemně změnit hluboké bloky . Po roce školy daleko víc cítím své tělo, naciťuji své potřeby a prožívám život se vším, co k němu patří. Se všemi emocemi, protože díky nim cítím, že žiji.A to je pro mě podstatné. Je jenom na mně, jak se rozhodnu a svůj život prožijí. Děkuji všem - sobě, holkám, Pavlovi, Bohu....

Naciťuji se, na to, co mi výcvik TVO dal. Cítím radost, že jsem do výcviku šla. Přichází smutek, z toho, kolik dovedností jsem ještě nezařadila do svého běžného života. Jsem se svým smutkem, dovoluji si ho cítit, postupně mizí a s ním i výčitky a lítost. Přichází uvědomění, že takto je to v pořádku. Cítím teplo na srdci a vděčnost za to, co jsem prožila, za zkušenost, které se mi dostalo. Děkuji skupino, Pavle, Bože.

Děkuji Ti Pavle za tvou laskavost, vytrvalost, důslednost, jemnost, pravdivost, se kterou přistupuješ k druhým. Ke mně. Ke klientům. K lidem, kteří prochází životem, občas tápou, často neví, někdy jsou zoufalí, někdy ztracení...
Děkuji Ti za Tvou přítomnost, se kterou nás provázíš na cestě. Děkuji. Děkuji.

Po ročním výcviku v konstelacích s Pavlem se cítím jako jiný člověk. Vím, kde je mé místo v životě. Mnohem více důvěřuji sobě i svým pocitům. Dovoluji si mnohem více nechat proudit život a cítit lásku.
Z Pavla je cítit velká vnitřní síla. Umí pracovat s opravdu těžkými životními osudy a vyvést člověka z chaosu a naopak ho dovést k pocitu úlevy.
Díky jeho vedení se cítím mnohem silnější, vyrovnanější a napojenější na to Vyšší, co nás všechny přesahuje.
Účastnit se jeho ročního výcviku v konstelacích bylo jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě a všem ho můžu jen doporučit!
Ze srdce děkuji za tvou pomoc.

Pavle, ráda bych Ti vyjádřila dík za Tvůj osobitý přímočarý přístup a za přesah, kterým ozvláštňuješ každou konstelací. Je příjemné se i přes těžká témata cítit bezpečně v profi, zároveň však přátelském prostředí.
Výcvik pro mě znamená zásadní vhled a posun v mém rozvoji na cestě. Přeju ti vše dobré. Děkuji.

Milý Pavle,
své vesmíry nosíme si v sobě
a já se rozhodla představit ho i tobě,
aby pomohl jsi mi s mou bolestí,
která svým trváním stala se mou neřestí.

Léčí mě ta tvá krutost,
cítím to až na kost.

Jsem vděčná za ta poznání,
pravdou to všechno zavání.

Díky za to prozření,
že i srdce je života koření,
že pocity vyplatí se následovat,
aby svět uvnitř nezačal kolabovat.

Milý Pavle, díky Tobě jsem mohla nahlédnout do svého nitra, vyřešit spoustu věcí, otočit svůj život víc k sobě, pochopit ... Jsem vděčná, že ti důvěřuje i můj manžel a můžeme tak aplikovat, co jsi nás naučil, i doma. Vyhovuje mi, že tvé kurzy nejsou jen o tom jednom dni, víkendu ..., ale že nás učíš, co můžeme dělat, i když zrovna nejsme s Tebou. Za všechno moc děkuji!

Co ti dají konstelace?
Poznání, jak žil jsi dodnes:
Ve strachu, že láska bolí.
Tak to si odnes.
A ostatní vystoupí si z rolí.

Můžu si dovolit nesouhlasit ...
Můžu si myslet svoje ...
To je tak jediné, co s tím můžu dělat :)
Proto ti děkuji za nalejvárnu LÁSKY a VDĚČNOSTI ...
a prosím drž mi pěsti, ať mi to v srdíčku zůstane.

Do ročního výcviku jsme se přihlásili společně s manželem a jsem za to velmi vděčná. Od semináře k semináři jsme tím společně žili, připomínali jsme si navzájem nové poznatky, byli jsme k sobě víc laskavější, chápavější a rostli jsme spolu. Je až neskutečné vidět, kam jsme se za jeden ten rok posunuli, ač jsme stále na začátku ... jsem vděčná, že jsme sebrali odvahu jít do toho oba dva. Z té společné cesty pravdy a lásky se těším každý den.
Je to náročné - to ano. Moje poznání muselo jít přes naprosté zoufalství, potoky slz, pocity nepřijetí, nadávání a tolik křiku, než se dostavila úleva, smíření a přijetí zodpovědnosti.
Tolik děkuji sobě, že jsem to nevzdala a šla do toho znovu a znovu.
Tolik děkuji TOBĚ, Pavle, za tvou nesmírnou trpělivost. Vážím si Tvého vedení a atmosféry, kterou jsi nám připravil. Byla to vždy atmosféra upřímnosti a porozumění. S CITLIVOST9 a každému zvlášť jsi naložil tolik, kolik můžeme unést. Byli jsme pod tvým lektorováním v bezpečí...děkuji za ten pocit. Nyní máme kolem sebe prima partu lidí, kterou jsme právě díky ročnímu výcviku poznali. Děkuji každému z nich, že jsem mohla naslouchat jejich bolestem, strachům a jejich cestě. Bylo to vždy velmi poučné.
Jsem VDĚČNÁ, že jsem ti tehdy konečně zavolala a dokázala s tebou domluvit tu nejúžasnější jízdu našimi životy.
Ze srdce děkuji

Tento výcvik je užitečný pro všechny, kteří chtějí na sobě pracovat. Není to určené jen pro budoucí lektory. Základ je chtít probudit se a přiznat si pravdu. Podívat se jí do očí. Je to o každém z nás. Stačí se dívat, pozorovat, vnímat a cítit... je to o lásce k sobě...je to o změně... je to o životě a o tom, jak se k němu postavíme. Za mne obrovský dík a za chvíli vyrážím na poslední část. :-)

Ahoj Pavle,
velmi bych ti chtěla poděkovat za skvělou sobotu v nádherném prostředí. Z konstelací jsem nadšená. Možná se mi ukázalo něco co stejně dávno vím, ale vědomě se na tom v tuto chvíli dá pracovat. I ostatní témata byla jako by má a tak jsem si je zpracovala ještě doma v energii, kterou jsem si přivezla domů. Bylo velmi zajímavé pozorovat děti jak druhý den uklidili samy celý byt a dcera zodpovědně přistupuje k učení. Myslím, že se naposledy nevidíme. Bylo mi u vás opravdu dobře a vždy je co řešit.

Seminář mi dodal odvahu některé neřešené věci řešit a jiné si ujasnit. Dal mi základ, jak se na své valstní problémy dívat a pracovat s nimi.

Ahoj Pavle, moc děkuji za supervize, které proběhly před pár dny. Mám pocit, že jsem prožila poprvé na konstelacích to, čemu se říká "léčivý potenciál konstelací". Není to jen o tom nahlédnout situaci a pochopit pozadí toho, proč se vztahy odvíjejí tak, jak se odvíjejí, je to o tom dovolit, aby ve mně mohlo dojít ke skutečné proměně. Netušila jsem, že velkým blokem v mém životě je stále neschopnost plně a úplně odejít ze vztahu s matkou. Děkuji, že jsem uviděla, jak to nás obě osvobodí a jak se nám oběma uleví. Děkuji za to, že jsem měla možnost znovu prožít v roli zástupce, jak oslabující a ponižující je, pokud mí někdo "chce pomoct" a jak já tím oslabuji lidí, ke kterým ve svém životě takto "shlížím a chci jim blahosklonně pomáhat". Děkuji, bylo to velmi silné, léčivé a osvobozující.

Ráda jsem se opakovaně zúčastnila konstelaci v úžasném prostředím otevřené přírody. Tentokrát jsem doprovázela manžela a konstelaci zadával on Jak se ukázalo, příčinou problému, který přišel řešit, bylo naše společné téma, zpracování emocí spojených s potracenymi dětmi. Konstelace byla vedena citlivě, s ohledem na intimitu tématu. Dostalo se nám velkého přeléčení přímo na místě a rady, jak případně událost ošetřit v soukromí. Velký dík Pavlovi i všem zúčastněným.

Ahoj, Pavle, na základě dobrých zkušeností jsem po krátké odmlce zase přišla k Tobě na seminář, protože dobře vím, že jdeš přímo k jádru, někdy to nemusí být příjemné vidět, ale každopádně to pomáhá. Děkuji, že se mi prostřednictvím Tebe podařilo uvědomit si, že musím jít životu naproti, i když to může být bolestivé a nebezpečné. Děkuji za milé setkání v přírodě s úžasnými lidmi kolem a citlivé vedení v rámci konstelace. A jsem ráda, že jsem se zase dostala kousíček blíže k životu! Opravdu moc příjemný zážitek!

Neprofesionální přístup ( vlastní malé dítě lektora na konstelacích, kde se řeší citlivé témata, časté zívaní lektora )
Špatné přečtení zadání a bohužel žádné následné byť mini ošetření tématu.
Nulová míra empatie, velké ego.
Hezké prostředí v přírodě.

Komentář lektora:

V dobách našich dědů a pradědů bylo běžné, že děti viděly, co dělá jejich táta a věděly, čím živí jejich rodinu. Kolik dětí to ví dnes? Můj starší syn může, do určité míry, nahlížet do toho, co jeho táta dělá. Nevyháním ho, protože vím, že ho to stejně za chvíli přestane bavit a odejde. Je samozřejmé, že vždy musím mít plnou pozornost pro seminář, to je moje zodpovědnost. Během semináře jsem se nejméně čtyřikrát ptal, zda má někdo cokoliv k řešení či sdílení. Bohužel jsem se od tebe, Barboro, tvoji nelibost k občasné přítomnosti dítěte na semináři nedozvěděl. Těžko jsem tedy mohl něco změnit.

Hned v úvodu semináře jsem všem řekl, že jsem už několik let unavený z nedostatku spánku a že důvodem jsou naše dvě malé děti. Znala jsi tedy důvod mé únavy a tedy i zívání. Můžeš považovat za neprofesionální, že spím společně se ženou i s dětmi v jedné místnosti, dokonce v jedné posteli a neodcházím, jako někteří muži, vyspat se jinam s odůvodněním, že druhý den pracuji. Já to však považuji za lidské.

Nejsi, Barboro, jediná, komu se nelíbí, co mu konstelace pro jeho téma ukázala. Já to nenazývám špatným přečtením problému, ale neochotou přijmout skutečnost.

V průběhu semináře jsem se několikrát ptal, zda na mne někdo něco má. Doslova jsem se také ptal, jestli ode mne někdo něco potřebuje. Na konci semináře jsem se každého jednotlivě ptal, jak se kdo cítí. A jak víš, pokud se někdo cítil špatně, pracoval jsem s ním až do úlevy. Měla jsi několik příležitostí vyjádřit, že své téma považuješ za neošetřené. Vyjadřovat to zpětně, po semináři, je pro řešení opravdu pozdě.

Jsem rád, že se ti líbilo alespoň hezké přírodní prostředí, ve kterém pracuji.

U Pavla jsem byla cca před 2 roky na rodinn.konstelacích. Bohužel nedostatečně zpracoval můj problém. Ba naopak, svým necitlivým přístupem nechal problém otevřený a do dneška stále cítím nezpracované téma jako ještě větší zátěž než před konstelací. Mám z toho velké psychické trauma a proto tohle píšu. Pavla nedoporučuji, zejména ne pro řešení dětských bolestí - alkoholismu v rodině.

Komentář Pavla:
Konstelace k zadanému tématu ukazují skutečnost takovou, jaká je. Někdy je obtížné skutečnost přijmout. Pokud však pravdu přijmeme, ať je jakákoliv, je to vždy léčivé.
Svůj vlastní názor si můžete udělat na některém z mých seminářů.

Děkuji za bezpečný prostor, kde se mohu otevřít a být sám sebou. Místo, kde můžu shodit masky, protože vím, že i ostatní na semináři masky měli či mají, a tak se nemusím stydět, klidně i plakat. Důležité pro mě je, že když se podívám do očí svého strachu, vykročím k němu (ač mnou třeba i fyzicky cloumá) a začnu si s ním povídat, cítím obrovskou úlevu a pocit, že "jdu k sobě" nebo že "duše se raduje". Děkuji za tuto zkušenost.

Právě jsem se dodívala se svou vnitřní holčičkou na jednu epizodu z Minuscules. Slíbila jsem jí to dnes ráno, že se na to spolu podíváme. Byla moc šťastná, líbilo se jí to.

Děkuji, Pavle, že se mi podařilo navázat kontakt se svou vnitřní holčičkou a těším se na to, jak se bude náš vztah dál vyvíjet. Jsem moc ráda, že se mi vyjasnilo, co to vlastně vztah s vnitřním dítětem je, jak ho rozvíjet, prohlubovat. Děkuji také, že se mi podařilo nahlédnout velmi hluboce ukryté bolesti, které mohly vyjít na povrch a tím být viděny, rozpoznány a léčeny. Děkuji za to, že mi vztah s vnitřním dítětem přináší to, co jsem dlouho hledala - pocit dospělosti. Moc děkuji.

Ahoj Pavle,

nejpřínosnější byla z celého semináře pro mě moje konstelace, ve které jsem měla možnost zažít hluboké spojení s Láskou a přijímat její podporu. Teď ve svém životě toto spojení oživuji a zkouším být takto s Láskou ve spojení co největší část dne. Cítím, jak mě plní a sytí energií, jak mi umožňuje uvědomovat si svá křídla a touhu se rozletět. Důležité pro mě byly i všechny role zástupců, ve kterých jsem měla možnost buď nově nahlédnout určitá témata, např. "agresor-oběť", anebo jsem mohla intenzivněji prožít zkušenosti, které znám ze svého vlastního života. Byl to pro mě velmi intenzivní a plně prožitý seminář. Děkuji.

Jsem velmi vdecna za moji prvni rodinnou konstelaci s Pavlem a spoluucastniky. Neuveritelne jak vse funguje a vyjasnuje se. Nejen sama pro sebe, ale i jako “posel” pro ostatni. Moc dekuji a v nejblizsich dnech se hlasim na dalsi, tentokrate s partnerkou. Doporucuji vsem, kdo tapou, trapi se, nevi jak dal.. Dekuji

Moji zkušenost není lehké slovy popsat, ale pokusím se. Výcvik mi pomohl najít cestu k něčemu vyššímu než jsem já. K Lásce. Dalo by se říci k Bohu (ať už je představa o něm jakákoliv). Otevřel mi oči, možná spíš srdce okolnímu světu. Pocit, že se nemusím bát a mohu se projevit svobodně. Na výcviku jsem se naučil cítit SE a důvěřovat svým pocitům jako životnímu kompasu. Výcvik mi dal mnoho prožitků různých druhů emocí. A v neposlední řadě také hodně úžasných přátel. Je toho mnoho co by mohlo být napsáno. Jsem rád, že jsem se rozhodl výcviku zúčastnit. Děkuji.

Milý Pavle,
s krátkým časovým odstupem, bych Ti chtěla poděkovat za celý výcvik, který mi pomohl podívat se na sebe sama z jiného úhlu pohledu a odložit tunu bolesti, kterou jsem si v sobě nesla. Po roce vidím, že se mi upravily vztahy v rodině, a hlavně vztah s mým otcem. Jsem teď mnohem víc šťastnější a spokojenější. A cítím obrovskou vděčnost, že jsem se výcviku mohla zúčastnit a každému bych přála, aby si stejnou zkušenost mohl dopřát také.

Pavle,
moc děkuji za celý výcvik, který mi přinesl víc, než jsem očekávala. Po celý čas jsem měla možnost nacházet v sobě vše, co mi brání žít tak, jak bych si přála - šťastně. Učila jsem se setkávat se se svými slabostmi, přijímat bolest, bezmoc a toto vše přijímat jako běžnou součást svého života. Byla to pro mě další cesta a učení pravdivosti k sobě a ke světu, k životu. Odnáším si poznání, že každá nepravda se mi okamžitě zrcadlí v životě, že je v pořádku prožívat bolest a bezmoc a je jen potřeba naučit se odlišit bezmoc, ze situace, kterou mohu změnit a bezmoc při setkání se situací, kterou změnit nemohu, odnáším si touhu dál se víc a víc spojovat se životem, se sebou, žít pravdivě, smysluplně, přirozeně, šťastně, odnáším si spoustu krásných chvil během výcviku a radost ze setkání se spoustou úžasných lidí na podobné cestě. Odnáším si hlubší poznání a pochopení toho, z jakého rodinného zázemí jsem přišla a co vše mi to dalo - to dobré, co si ponechávám i učení toho, co potřebuji přenechat svým předkům a jejich chyby již dál neopakovat. Odnáším si rostoucí radost ze života a rodící se pocit, že jsem šťastná, bez ohledu na okolnosti kolem mě. Moc děkuji, moc.

Pavle, děkuji Ti za vedení. Skupino, děkuji za vaši podporu. Děkuji za to, že jsem vás mohla poznat a sdílet s vámi svou bolest, strach, smutek, nenávist, naději, touhu, radost, lásku a ještě mnohem víc. Děkuji za poznání, že existuje něco většího než já. A děkuji, za to, že můžu cítit radost z toho, že jsem tady na Zemi.

Bez nadsázky říkám, že cyklus Vnitřní síly mi možná zachránil život.
Poléčil vztah k sobě, otevřel komunikaci se zdrojem, nasměroval...

Po semináři jsem se odhodlala udělat pár věcí, které jsem už dlouho chtěla zažít. Jsem za to moc šťastná. Ještě je toho hodně přede mnou, ale přibývá chvilek, kdy si věřím, že to zvládnu. A tohle je asi ten největší vliv, že se míň bojím a víc žiju. Ne že bych byla jenom šťastná a spokojená, pořád na mě padá smutek a cítím bolest, ale vždycky si vzpomenu, jak jsi řekl, že když člověk zavře srdce před bolestí, tak ho zavře i před láskou, a to mě povzbudí a najednou už to není tak strašné.
Když nad tím teď přemýšlím, tak se najde spoustu věcí, ve kterých mě seminář ovlivnil. Asi se to dá nakonec shrnout do toho, že jsem o sobě zjistila, že jsem odvážná.

Milý Pavle,
s téměř měsíčním odstupem se vracím k přínosu léčení mého vnitřního dítěte. Moc děkuji za krásně vytvořenou atmosféru během celého semináře. Pomohlo mi to se více otevřít, před cizími lidmi s tím mám obvykle velký problém. Od semináře cítím krásnou úlevu a zklidnění. Kontakt s holčičkou se snažím navazovat denně aspoň na chvilku a cítím se potom moc dobře. Jsem moc ráda, že jsem se pro tento seminář rozhodla, i když nebyl po celou dobu úplně příjemný. Zase mě to posunulo blíže k sobě a utvrdilo v tom, že chci v seberozvoji dále pokračovat. Ještě jednou děkuji!

Ahoj, Pavle.
Zúčastnila jsem se semináře Léčení vnitřního děťátka a bylo to opravdu léčivé. Je to už 6 měsíců, co jsem strávila víkend na krásné faře, nicméně si s sebou moudrost a svou vnitřní holčičku nesu už napořád. Už jen místo samo o sobě stačí k navození klidu a láskyplné atmosféry. Seminář nebyl po celou dobu pouze příjemný, ale to k otevírání náročnějších témat přirozeně patří a zaplaťpánbů, že na to došlo. :) Principy, které jsi nám na semináři pomáhal objevovat a techniky, kterými jsi nás provedl, se vynořují znovu a znovu, abych si je připomněla a pracovala na nich, nebo si je zopakovala. Nebudu lhát, nepracuju tak jako pár dní po semináři, ale moje holčička už ví, jak se mi ozvat, když jsem ji měla možnost při semináři k sobě tak pěkně pozvat. Děkuju! :) A přeju Vám všem dalším účastníkům, aby Vám tento seminář dal to, co potřebujete. :)

Byl jsem minulou sobotu na tvých konstelacích. Bylo to moc příjemné a plné pocitů. Byl jsem překvapený, jak to vlastně funguje a kolik pocitoinformací člověk dostane. Líbilo se mi i to, jak je vedeš. Přišlo mi to velmi přesné k jádru, ale citlivé. Děkuji.

velmi dobré, až moc.
chtělo by to vydat básničkovou knížku

Pro mě je ohromný zážitek už jen to, že jsme mohli být v přírodě, nohama jsem se mohla dotýkat země, rukama opracovaného dřeva, do toho zeleň a slunce... wau. Bylo pro mně úžasné i být v rolích konstelací. Cítit, jaké to je, když se někdo nemůže odhodlat ke změně, i když má velikou podporu. A jak zazněla bulharština, to je tak krásný jazyk.... , ale třeba i cítit jak to mají mezi sebou život a smrt, že jsou si naprosto rovni.... no a potom, když přišla moje konstelace a postavil si mi tam lásku... já ani neumím vyjádřit ty změny u mě. Snažila jsem se celý ten proces přirovnat k nějakému ději, napadl mě nejdříve restart nebo odvirování, ale to není ono. Nejblíže je asi, když se řadí rychlost ve voze a jak se sešlápne spojka a vrací se zpět a nějakou dobu trvá, než ty zoubky do sebe zacvaknou, tak tak to asi teď mám. První dny vůbec jsem byla hodně ostražitá a nemohla uvěřit a čekala jsem, jestli mi přiletí zleva nebo zprava (starý program). Ale zároveň mi chodili dost výživné zkoušky, jestli jsem v tom opravdu ukotvená a já nestačila žasnout. Moje zadání bylo vztah k sobě sama a nebýt závislá na pocitech druhých a zároveň si svoje pocity na nikom nevylívat. Cítím se jako bych odhodila obrovský balvan nebo svlékla úžasně těžký kabát. Vnitřní tenze, když je někdo z mých blízkých v negativních emocích a s tím spojené pocity, že jsem za to zodpovědná a musím to ihned řešit, jsou na 95% pryč. Daleko méně komentuji svým blízkým co, proč a jak by měli dělat. Jsem daleko více ve svobodě a i ostatním ji společně s láskou dopřávám. Jediné co mi trochu dělá hlavu, že sexuální apetit, který se zlepšil po první konstelaci, se teď opět utlumil:-(, ale tak to doufám, se nějak srovná.

Ráda bych i já za sebe napsala, co mi přinesl Pavlův konstelační výcvik. Na začátku jsem se přihlásila kvůli potřebě seberozvoje po mateřské "dovolené", ale že půjde ta práce na sobě tak do hloubky, řekla bych "až na dřeň", to jsem nečekala. Jeden psychoterapeutický dvou a půlletý výcvik jsem před lety již absolvovala, ale nebyl zdaleka tak intenzivní, co tento konstelační o polovinu kratší. Po každé části jsem měla pocit, že jsem se rozložila na malé kousky a doma je postupně nově skládala zase dohromady. Bylo to pro mě nesmírně přínosné a proměňující. I když jsem si o sobě dříve myslela, že jsem empatický, pravdivý a čestný člověk, na výcviku jsem pochopila, jak si v mnohém lžu a některé věci nechci vidět. A podařilo se mi si to přiznat, což vedlo k výrazným změnám v mém životě. Zejména jsem si toho všimla v mém vztahu. Přestala jsem partnera kritizovat (vlastně jsem si poprvé uvědomila, jak často to dělám), přestala jsem po něm chtít, aby se změnil a pracoval na sobě a zaměřila jsem se jen na změny u sebe. A stala se neuvěřitelná věc, partner se v mnoha věcech začal měnit tak, jak jsem si to přála, stal se více mužnější, pracovitější, komunikativnější a zodpovědnější a já se ve vztahu začala cítit více žensky. Náš vztah se velmi posunul k lepšímu a mám v něm nyní pocit spokojenosti, radosti a stability. Zde se potvrdil výrok, že když pracujeme na sobě, vždy to ovlivní i našeho partnera. Je toho mnohem víc, co mi výcvik přinesl a co jsem se naučila, ale to by byl dlouhý výčet. Děkuji ti Pavle za to, že právě ty výcvik vedeš, protože osobnost lektora vždy velmi ovlivní celý obsah.

Dobrý den,
Moc ráda bych se zůčastnila nejbližších konstelací, je-li to možné
21.7.2018.
Mnohokråt děkuji za odpověď ????

Odpověď:
Využijte prosím e-mail nebo telefon z kontaktů, viz. http://www.cestouksobe.cz/kontakt .
Toto místo slouží ke zpětným vazbám účastníků, nikoliv pro vzájemnou komunikaci.
Nemohu vám ani odpovědět, když na sebe neuvedete kontakt.
Pavel Veselý

Po mé první konstalaci Tebou vedené se cítím velice dobře. Respektive nedá se to popsat jednou, ani pár větami a i když uběhl měsíc, stále jsem se nestačila zorientovat, co vše v mém životě bylo dotknuté a jen se snažím nechat to plynout a hlavně nebát se, že se vše opět zvrtne. Každopádně se mi každým dnem více a zřetelněji ukazuje s čím by bylo potřeba pracovat dál a ráda bych udělala další krok.

To je pravdivé a moc krásně napsané :-)

Dobry den,
rada bych se zucastnila Vami rizene rodinne konstelace. Zajimalo by me, jestli je mozne stavet si konstelaci i jako tehotna. Osobne to nevnimam jako problem, presto bych chtela znat Vas nazor a pristup k takoveto mozne konstelaci.
Dekuji.
S pozdravem
Vera Cerna

Odpověď: Je to možné, je velmi vhodné, abych o tomto "jiném stavu" věděl. Spojte se se mnou pro konkrétní domluvu, viz. kontakty. Ne přes zpětné vazby účastníků.

Moc se mi líbilo tématické zaměření konstelačního semináře. Vidět témata ostatních účastníků je určitě poučením do života (u zdravotních témat to vnímám více než u klasických konstelací).
Je zajímavé vidět, co se skrývá za zdravotním problémem, který občas člověk marně řeší celý život (ať už pomocí klasické nebo alternativní medicíny).
Přečetla jsem spoustu knížek o psychosomatice, ale s tím, že na konstelacích to člověk skutečně vidí, se to nedá srovnat.
Kdyby se o tom vědělo více, tak bychom si ušetřili spoustu běhání po doktorech.

Ahoj Pavle, seminář o strachu byl pro mě velmi překvapivý. Ukázal mi něco úplně jiného, než co jsem očekávala. Myslela jsem si, že se strachem bojuji a že se mu vyhýbám, ale cvičeníčko, kde jsme se potkali s vlastním strachem, mi ukázalo, že máme překvapivě láskyplný a hřejivý vztah (můj strach mi dokonce špitl do ouška, že je šťastný :-)). Mezi mým přihlášením a samotným seminářem uplynulo mnoho měsíců a já měla několik silných příležitostí potkat se svým strachem již v tomto mezičase. Přestože jsem v té době prožívala strach velmi vědomě a cíleně s ním pracovala, měla jsem pocit, že to určitě dělám úplně blbě. A o tom to je. V průběhu semináře se mi opakovaně ukazovalo, jak moc se ještě hodnotím a jaké mám o sobě nízké mínění. Od nového roku se mi to přes zvířata i jiné situace vyjevuje pořád a tvůj seminář opět ještě více vynesl na světlo, že nejsilnější překážkou je v mém životě vztah k sobě samé. Díky za další připomenutí! :-)

Ahoj Pavle, já mám hroznou radost, a chci Ti poděkovat za seminář. Až teď si uvědomuju, k čemu mi pomohl. Naplno jsem si totiž přiznala svůj strach mít miminko a všechno, co s tím souvisí. A fakt cítím, jako by se z toho strachu stala taková obrovská podpora, je jako silnej kamarád, který je uvnitř mě a se vším mi pomůže a vším mě provede. Je to parádní, protože mi připadá, že dokud se budu bát, tak tu ta podpora uvnitř mě bude (a až se přestanu bát, tak už ji nejspíš nebudu potřebovat).
I když si představím, že jdu k zubařce, tak cítím, jako by se mnou a kolem mě někdo byl, taková neviditelná energie, která mi říká, že je tu se mnou, cítím z ní, že je ke mně přátelská, a čím víc se na ten strach dívám a soustředím, tak tím větší tu energii vnímám (podobně, jako když jsem stála za strach v konstelaci).
Jenom když si představím nějakou jinou situaci, z které mám strach, tak se ta síla zase vytvoří. Skoro se na všechny svoje další strachy těším:) a už vlastně z toho strachu vůbec strach mít nemusím, když vím, jak to funguje.
A taky mám od neděle mnohem raději svoje tělo, což je pro mě taky docela velká změna.
Tak Ti hrozně moc děkuju, protože mi život zase připadá o něco hezčí a zábavnější (přijde mi neuvěřitelný, jak to všechno navazuje, souvisí spolu a funguje - až se mi z toho chce brečet, jak je to hezký). A to jsem si před seminářem myslela, že to se strachem celkem zvládám.

Přihlásit se na výcvik bylo asi nejlepší rozhodnutí, který jsem ve svým životě udělala. I když na venek žiju stále stejně, uvnitř v sobě jsem toho poznala a dokázala změnit mnohem víc, než jsem si před rokem dokázala představit. To, co jsem během výcviku načerpala, se ani nedá popsat slovy. Díky Pavlovu vedení jsem se naučila sama sobě více rozumět a také jsem změnila vztah, který k sobě mám. Je to něco (děsně krásnýho), z čeho budu čerpat celý život.
Spousta lidí by se nejspíš divila, kolik jsem do výcviku investovala. Sama jsem si před rokem při vyplňování přihlášky říkala, jestli nejsem blázen. Teď vím, že ne. To, co jsem v sobě během výcviku našla, má pro mě větší hodnotu než všechny materiální věci, které mi kdy prošly pod rukama. Život s tím, že máme rádi sami sebe, je jako v pohádce.

Přesně na tomhle super semináři jsem byl. Nezapomenutelný zážitek

Ahoj Pavle, děkuji moc za poslední konstelace. V průběhu života jsem se nějak ztratila, sama v sobě, ve svých bolestech, smutku, zklamáních, které jsem postupně za ty roky nasbírala a schovala někam hluboko. Začala jsem tápat v manželství, v práci, v životě, přestala jsem vědět kdo jsem, co chci. Díky konstelacím jsem zase začala nacházet svůj směr, uvědomovat si co opravdu chci. Nikdy bych nevěřila, že to opravdu funguje. Vše se začíná harmonizovat, narovnávat. V mojí duši i naší rodině se díky konstelacím začíná konečně usazovat klid a mír. Velké díky Tobě.

Seminář byl pro mě velmi přínosný a intenzivní. Znovu jsem si připomněla, že svůj život a situace v něm ovlivňujeme sami. Chci se vydat na cestu k hlubšímu a lepšímu sebepoznání. Pavel mi pootevřel oči, a jsem mu za to velmi vděčná. Seminář byl sice o mužích, ale především o každé z nás. Pomohl mi lépe pochopit mužské jednání. Vysvětlil, jak s muži komunikovat a neútočit na ně. Nejbolestnější by po zjištění, jak moc si své problémy nesu už z dětství, a jak nyní ovlivňují můj partnerský vztah. Jak si neumím říci správně o pomoc a očekávám, že muž musí přece vidět, jak ji potřebuji. Když jsem ze semináře odcházela měla jsem velký přetlak všech informací a emocí, ale v pozitivním smyslu. DĚKUJI

Ahoj Pavle, moc děkuji za nedělní konstelace v Chrudimi. Na konstelacích jsem byla poprvé a byl to velmi intenzivní zážitek. Bylo fascinující jak se mě každá z postavených konstelací dotýkala. Bylo to velmi náročné a místy hodně bolestné, ale otevřelo mi to oči a srdce. Pochopila jsem, že mnoho věcí je jinak, jen jsem si to nechtěla přiznat. Můj potlačený vztek, který mám na své blízké, je ve skutečnosti vztek, který mám sama na sebe. Vynořilo se mnoho dalších věcí a mě teď čeká všechny je postupně zpracovat na tvých dalších konstelacích :-) Díky Tobě a celé nedělní skupině, moc jste mi pomohli.

Milý Pavle.

to teda tuto neděli v Chrudimi na konstelacích byla síla!!! Nějak se ty semináře zhušťují, zrychlují, prohlubují a zintenzivńují, rozhodně nemůžu napsat, že už vše bylo řečeno. To by ses ale jenom pousmál, je mi jasné... Pro mně zas obrovský zážitek a přínos pro další dny a velká víra v to, že život má smysl a pokračování a vše je vlastně v pořádku. Jak sám říkáš, uvolnění toho, co je ztuhlé a neproudí. Témata jako životní síla, život sám, smrt, rány od života, bolest, pravda, ne-láska, zbabělost, strach, neúpřimnost vůči sobě. Tak dlouho jsem hledala kam jít pro pomoc a teď jsem našla, velké díky všem co tam byli, Tobě že jsi a taky sobě, mám nás všechny moc ráda...

Ahoj Pavle, moc děkuji za seminář Strach v našem životě. Bylo to naprosto úžasné a osvobozující. Na tento seminář jsem přijížděla s vědomím, že nějaké strachy mám. Ale až díky semináři jsem pochopila jak moc mě potlačený strach a potlačené emoce celkově ovlivňují v životě, jak moc ovlivňují moje zdraví. Zjistila jsem, že těch mých strachů je mnohem více než jsem si myslela a díky Tobě už vím jak s nimi pracovat. Na seminář jsem přijížděla s velkým balvanem na srdci, který mě tížil. Ten balvan se rozbil na menší kameny a některé z nich zmizeli. Odjížděla jsem lehčí, svobodnější. A těch co zůstali se hodlám postupně zbavit na tvých dalších seminářích :-) Díky moc.

Víkendový seminář byl opět hodně obohacující a síla ve skupině k prožití různých energií byla velmi silná. Velmi zajímavé bylo povídání i praktické ukázky lektorky Jany Minaříkové, která nás mimo jiné naučila nejdůležitější akupresurní body a cvičení pro rozpoudění energie v drahách celého těla. Zpočátku mi to nešlo vůbec v některých polohách setrvat, ale v neděli jsem již cvičila s větší lehkostí, tedy více jsem proudila.
Pavel doplňoval seminář konstelačním cvičením a nácvikem prožívání svých částí těla, které mnoho z nás opomíjí nebo dokonce nenávidí např. jako já své břicho. Zajímavý zážitek jsem měla po cvičení a relaxaci (vnímání právě svého břicha), kdy jsem měla nahlas vyslovit věty:" Já jsem", potom "Proudím, tedy jsem"- zažila jsem,jak se mi energie plní v oblasti břicha a hrudníku (jako naplněná miska vodou) a na konci se uzavřela okolo pupíku květem leknínu na povrchu jezírka. Ú ž a s n é.....
A také zažít,že se dokážu sama 2 x za víkend pochválit, mne vedlo k slzám štěstí. Vše mi ukazuje,že cestou, kterou jdu a hledám sebe sama je dobrá. Vidím to nejvíce na své rodině. Za všechny zážitky, informace i praktické věci moc a moc děkuji oběma. Těším se na další obohacující setkání.

Ahoj Pavle, seminář Léčení dítěte před měsícem byl prostě úžasný. Moooc jsem si to užila, uvolnila jsem se díky nádhernému pocitu bezpečí a přijetí, který jsi vytvářel a který byl po celou dobu stále přítomen, i díky ostatním, fungovalo to nádherně. Zažila jsem si, jak svobodně a volně lze se sebou a ostatními být a prožívat, a kontakt s holčičkou - dítětem v sobě - tak krásně a silně, že snad pojedu znovu (jestli to ještě jde, jet opakovaně). Zviditelnila se mi - narodila Něha k sobě i jiným, vím, že ji musím ještě opatrně hýčkat, aby se i s ní již kontakt nikdy neztratil ... Jemnost, vřelost, hravost, život - tak bych vyjádřila asi své hlavní pocity z víkendu.
Ještě stále dokáži v běžné každodennosti srdce zavřít, ale už tuhle svoji obrannou reakci dokáži nějak zachytit a uvidět a pochopit, snad i zmírnit a rozpustit. Vše je třeba dělat laskavě, a jde to, když jsem s vnitřním dítětem. Přichází další témata a kontakt s dítětem je dar, který funguje jak kompas. Dítě mi umožňuje i spojení s radostí a přirozeností, a o to spojení už nechci přijít, ať mi je kolik chce let. Je to ta pravá velká Láska na celý život :-) .
Přeji všem, kdo o semináři uvažují, aby se nechali zlákat a užili si to také.
A za sebe ještě jednou DĚKUJI.

Chci napsat pár slov o léčení mého dítěte. S více než půlročním odstupem zas cítím, kolik jsem na semináři ze sebe shodila a o kolik víc radosti si nyní dovolím prožívat. Jsem mnohem klidnější než dřív (co neznamená klidná :o)) , to ale také přijímám laskavě). Žiju zas víc vědomě a sebevědomě. Jenom málokdy se hádám s okolím - dřív to bylo často a taky se málo hádám sama se sebou. Víc beru věci, jak přichází, mám se mnohem víc ráda . sebe, své tělo, svoje chyby a silné stránky. A taky mám raději lidi kolem sebe. Celé to zní jako klišé, ale je to pravda. A - i když připouštím, že jsem uvnitř jenom malá holčička, nějak méně se bojím a lépe přijímám co bude nebo nebude. Koneckonců jako malá jsem taky neřešila co a jak bude a to byla taky krása. Nechávám víc život stát se.
Děkuji a těším se na další setkání.

Mám tu jednu ze stejného roku:

Hoří ti tepny, miláčku!
a šíje oddaná...
spi, tvá budu hladit ramena.
Spi, ty nekonečně věřící, že jsme tu jen pro sebe.
Jsme, děťátko...

nádherný!

"Pokřikujíc k sousedům stojím na vrcholku hnoje" si zapamatuju :-D

super...

Tento seminář byl pro mě velmi intenzivní. Pochopila jsem hlubokou souvislost současných událostí ve svém životě a potlačených pocitů z dětství. Ačkoliv jsme se nijak nehrabali ve svých dětských traumátkách, šlo se až na dřeň. Bylo to radostné i bolestné zároveň, což velmi pomohlo skryté bolesti začít odcházet. Poznala jsem nové stránky sebe sama a nyní mnohem jasněji vidím cestu, kterou chci dál jít.

Seminář naprosto předčil moje očekávání. Z toho, jak byl zaměřený na prožívání života, jsem nadšená. Objevila jsem další příčinu toho, proč si neužívám život naplno. Jedna ze dvou nejcennějších věcí, které si ze semináře odnáším, je poznání toho, že když se budu plně soustředit na život a budu se věnovat práci, která mě baví, nemusím se bát o materiální zabezpečení (takhle jsem si to pro sebe interpretovala). Jsem v životě zase o kus spokojenější. Přestože mi dnes ráno budík zvonil nějak nečekaně brzy, vstávala jsem v obrovské euforii a radosti (doufám, že mi to vydrží).

Na semináři Léčení dítěte v nás jsem byla před více než půl rokem, ale poslední 2-3 měsíce mám vztah se svojí vnitřní holčičkou téměř stejný. Pořád ji nevidím a myslím, že ji ani neuvidím. Každopádně mi to nevadí, protože takhle mám pocit, že ji dokážu lépe vnímat a cítit. Můžu se s ní dostat do kontaktu kdykoliv a nemusím přitom ani být sama. Pomáhá mi žít v přítomnosti. Když jdu běhat, radí mi, abych se zastavila a vnímala krásu okolní přírody. Naopak, když jdu pěšky městem, nutí mě běžet z radosti. Jsme tak nějak vzájemně propojené a když jsem spokojená já, je spokojená i moje malá Martinka. Prostě, když jsem s ní, více vnímám sama sebe, radost ze života a z toho, že jsem.

Ahoj Pavle, chci se s Tebou podělit o moje dojmy z konstelací. Moje první setkání s konstelacemi bylo někdy před 10 lety, kdy se to lektorka teprve učila a vůbec to pro mě nebylo příjemné a taky ani přínosné a tehdy jsem si řekla, že konstelace už nikdy! Jenže jsem "náhodou" potkala Tebe a zjistila jsem, že jsem dozrála k tomu, abych konstelace absolvovala. Byly celodenní a pro mě velmi silné. To co jsem myslela, že mám dávno vyřešené, se ukázalo, že nemám. Byl to pro mě velký náraz, ale jsem za to vděčná, i za konstelace ostatních lidiček, kteří tam byli. Z každé konstelace, co tam byla, jsem si odnesla něco pro sebe a věřím, že teď už jsem konečně pochopila! Moc děkuji i za Tvoje citlivé vedení konstelací a budu pokračovat dále - až se to ve mně všechno usadí...

Tento seminář pro mne znamenal velkou změnu v životě a jeho následky či výsledky se u mě budou ještě dlouho rozvíjet.
Objev ženství - jsem holčička, objev příjemných vzpomínek na dětství, objev vztahu ke svému tělu, objev odpovědnosti ke svému životu, objev tlukoucího živého srdce, které reaguje na okolí a mnoho dalších objevů. Vše, co tento seminář sliboval, se stalo i když jsem si to předem nedokázala vůbec představit.

Seminář mi otevřel srdce. Dík Pavle

Čtu si poznámky na pomuchlaným papíru. Poslední slovíčko jsem dopsal včera odpoledne na půdě fary, kde jsme poslední 3 dny žili s dalšími 11 účastníky semináře… a samozřejmě Pavlem. A že jsme žili, jsme všichni věděli až do morku kosti. Moc na to nevidím. Slzy se mi derou zase ven. Těžko hledám, co by vystihlo tenhle víkend, kterej trval snad měsíc. Bylo toho tolik, že by šlo napsat knížku. Jenže by tomu stejně nikdo nevěřil. Ne ten, kdo tam s náma nebyl. Přesto to zkusím. Katarze, vděčnost, cit, důvěra. DĚKUJI!

Milý Pavle, posílám Tobě a Tvé rodině pěkné pozdravení, vzpomínku a poděkování. Za vše, cos mi ukázal, předal a naučil mně, za pravdu a lásku. Taky za nesoudění a neodsuzování a nehasnoucí víru. Denně z ní čerpám a pak i moje rodina, můj muž, děti a okolí. Vím, že jsem na začátku cesty, teď mám ale chvilku pozastavení a užívám si v klidu plodů svého snažení.
Těším se až se zas někam k Tobě přihlásím a přifrčíme s holkama a cestou budeme poslouchat hudbu a pak budeme hledat ve své hlavě a břiše a kdovíkde všude. Pozdravuje taky moje vnitřní holčička, poslední dobou už tolik neopomíjená a spokojenější, k Vánocům jsme s dětma dostali spoustu dárků, hraček a knížek, tak jede ve svém živlu, nejvíc se jí líbí počítačová hra.

Ahoj Pavle. Děkuji Ti moc za společné foto. Připomíná mi odrazový můstek -začátek cesty k přibližování se s mou vnitřní holčičkou. Stále se učím trpělivosti, méně tlačit, více pravdivě žít. Konečně vnímám signály těla, vážím si i pocitů přicházející energie s otevíráním srdíčka. Jde mi najednou upřímně se radovat při hrách se svými dětmi. Vše se děje nenápadně, postupně, o to víc má pro mě "malé" zlepšení obrovskou hodnotu. Děkuji a přeji adventní čas plný blízkosti.

Ahoj Pavle, přestože mi to na první části výcviku tak nepřišlo, po návratu postupně zjišťuju, že spoustu věcí vnímám jinak - a je to moc fajn. Mnohem víc vnímám sama sebe a své tělo. Pokaždé, když mám špatnou náladu, snažím se hned zjistit proč - a většinou se mi to podaří. Ani nevím, jak popsat ten pocit, který teď občas zažívám. Zase se mi podařilo dostat se k sobě o trochu víc, a často mám radost jen tak, bez důvodu. Zdá se mi, že teprve od semináře Léčení dítěte v nás začínám žít. :) - a chci Ti za to poděkovat.
Pořád nemůžu uvěřit tomu, jak se mi žije, když změním vztah sama k sobě.

Milý Pavle,
s měsíčním odstupem ještě jednou píšu o přínosu léčení mého vnitřního dítěte. Celkově pořád cítím velikou úlevu a zklidnění. Cítím, že jsem nabyla velkou sílu a zas méně mi vadí, jak okolí a jiní lidé pohlíží na mě a můj život. Zas více cítím - jsem to já a je to můj život a to je důležité. Kontakt s Adriankou navazuji denně, byť na chvilku, je pro mně naplňující. Mám pocit, že i dříve jsem naslouchala jejím vnitřním přáním a pocitům, tento seminář nás propojil. Cítím vůči ní a tomu jaká je o to větší respekt, úctu a veliký soucit. Jsem tudíž i na sebe jemnější, citlivější a trpělivější, poznávám jí a přestávám se u toho litovat jak těžké jsem měla dětství, spíš sama sebe lépe chápu. Zmenšil se stres a napětí a pocit, jak to zase vše dopadne. Nevyčítám si nedokonalost a respektuji svoji únavu životem, bylo toho hodně....Taky díky semináři nalézám lepší pochopení ke svým dvěma dětem, respektuji je víc a soucítím a cítím, že děti se víc otevírají ke mně a víc důvěřují. Taky s manželem se dějí změny... Zas jednou moc děkuji, zase se s nějakou bolístkou objevím, udržet si jasnou mysl a odvážné srdce a sebejistotu je moc těžká věc, ale stojí za to, hlavně, když nám všem pomáháš.

Ahoj Pavle, za sebe mohu říct, že seminář Léčení dítěte v nás byl pro mě jeden z nejpřínosnějších a nejsilnějších, na kterých jsem dosud byla. Myslím, že hlavním zlomem pro mě byla podvečerní "katarze", netušila jsem, kolik zasutých silných emocí v sobě ještě mám (po tolika terapiích, různých technikách práce na sobě atd.) Ale ta úleva dát je ven, byla obrovská. Sice pozůstatek modřin na loktech mám ještě teď, po 14ti dnech :-) , ale je to pro mě důkaz toho, že jsem do toho dala opravdu všechno :-) Po semináři se u mě změnil přístup k mému synovi k lepšímu a to byl také jeden z důvodů, proč jme tam jela. Dokážu ho víc vnímat, cítit proč se chová právě tak a chápat. Také se snížil můj strach v kontaktu s autoritativními lidmi, dokážu před nimi říct svůj názor a postavit se sama za sebe (nebo za svého syna), což pro mě bylo dříve obtížné a někdy i nemožné. V kontaktu s vnitřním dítětem jsem nejintenzivněji byla první týden po semináři a bylo to velmi hezké, podařilo se mi díky tomu změnit své prožívání po konfliktních situacích k lepšímu, hlavně k vnitřnímu klidu, což je pro mě obrovská změna. Každý den se snažím se svým vnitřním dítětem alespoň na chvilku spojit a vždy se pak cítím moc hezky a více cítím otevření svého srdce. Moc Ti za to vše děkuji. A už teď se moc těším na další akce!

Ahoj Pavle. Po semináři se cítím radostnější,někdy vnitřně živější,intenzivněji prožívám každodennosti. Cítím se i otevřenější ke svým tělesným pocitům, stačí jen myšlenka a já si uvědomuji, jak se mi svírá, až zvedá žaludek, cítím kamenné, ztuhlé srdce nebo naopak jeho jásot, plesání a rozlévání intenzivní energie na hrudi. Učím se být trpělivá ke své Janičce a často i vnímám (to když na ni zapomenu), jak se mi ztrácí. Vůbec mi pak v sobě není dobře. Když se mi naopak podařilo odhodit masku dokonalé Jany, ucítila jsem prvně její dotek ruky na mé studené dlani, takové hřejivé teplo v chladném odpoledni. Změny jsou též u mých nejbližších. Ke starší dceři hledám již dlouho cestu k vzájemnému přiblížení se a až nyní mi došlo, že musím začít sama v sobě... Díky Pavle.

Seminář Léčení dítěte v nás byl úžasný. Dodal mi energii, odvahu, trochu více sebevědomí a hlavně jistotu, že za něco stojím a vše, co se nyní děje kolem mne celý tento rok, má svůj smysl. Se svou Peťulkou se snažím napojovat každý den - nejde mi to vždy, protože nejsem schopna v tom pracovním shonu, který od semináře byl dost náročný, zklidnit si mysl. Ale dokázala jsem říct své nadřízené odpověď NE s odůvodněním a u mne bez plačtivých emocí - rozhodnutí mi sice trvalo 2 dny, ale cítila jsem se potom jistě a sebevědomě. Vůbec jsem necítila úzkost v krku a v očích pláč na krajíčku - což je u mne typické. Stála jsem pevně na svých nohách.
Ve stresových situacích jsem si začala prozpěvovat a uvědomila si, že je to uvolňující a jsem šťastná. A co zkouším dost často, je volání JÁ a ANO.
U dětí i manžela pozoruji také změny v chování vůči mé osobě, ale vím, že je to tím, jak se cítím já, více v klidu a méně nervózní.
Vidím velký smysl pracovat na sobě dál, proto se těším na některý z dalších seminářů. Děkuji ti Pavle za vedení mou cestou.

Ahoj Pavle,
pokusím dát dohromady vše, co mám po semináři jinak.
Svoji holčičku sice stále nevidím, ale slyším a cítím ji, a jsem moc ráda za to, že ji mám. Kamarádce se před měsícem narodilo miminko, a pokaždé když ho chovám, cítím z něj takovou krásnou energii a lásku. Úplně stejný pocit mám, když je u mě v náručí moje holčička, doufám, že to vydrží.
Spojuji se s ní skoro každé ráno když vstávám. Sice jen krátce, ale vstává se mi mnohem lépe než dříve.
Občas si řekne o lásku a chce se přitulit, ale většinou je hravá, nejraději by někde běhala, a učí mě, jak si užívat pohyb. Takže spolu chodíme běhat ne proto, abychom se hýbaly, ale abychom si užily to, že můžeme běžet.
Taky lozíme po plotech, po dětských prolízačkách, tančíme na dětské písničky a občas si půjčujeme kopačák, který je za společnýma dveřma v bytovém domě, kde bydlíme.
I když jsem unavená po dni stráveném v práci nebo ve škole, moje Martinka má spoustu energie, kterou mi často dokáže nějakým způsobem předat.
Je to super, protože mám třeba náladu tak akorát na to jít spát, ale najednou v sobě cítím energii a nadšení Martinky, která mi dokáže dobít baterky, a najednou - z ničeho nic mám strašnou chuť utíkat, skákat, užít si život, jako bych celý den ani nebyla v práci.
Často si s ní užívám radost z maličkostí a taky mi ukazuje, že nemá cenu řešit problémy, kterýma se člověk běžně trápí.
Spoustu věcí se snažím si plně užívat, třeba krátkou procházku se snažím prožívat co nejvíc to jde. Celkově mám během dne větší radost.
Kromě toho se asi mám víc ráda a víc si věřím. Pozoruju, že se to projevuje i na tom, jak se ke mně chovají ostatní (pro Tebe to asi není žádné překvápko :) ).
Taky je pro mě jednodušší si něco dopřát a o něco si říct.
Uvědomila jsem si totiž, že jsem si jako malá nedokázala říct o to, co bych chtěla, protože jsem tušila, že by s tím rodiče nebyli úplně spokojení.
Největší radost mám asi z toho, že úplně jinak vnímám vztah ke svým rodičům. Nevadí mi věci, které mě dřív víc nebo míň dřív rozčilovaly, a mám je prostě ráda.
Škoda že se tohle třeba neučí ve škole, kolik lidí by bylo šťastnějších
Měj se pěkně.

Ahoj Pavle, po semináři se mi vede doma velice dobře, myslím že největší přínos mělo vyřvání, taky celková jemná pohoda celého semináře. Čekala jsem zas, že se mi po návratu vyvalí všechny bolesti a bude zas těžké ustát život, nestalo se tak. Cítím se moc dobře. Jenom manžel je nervózní, ten je ale většinou nervózní, tak to nevadí, nebo mi to spíš už toliknevadí, bývám koneckonců taky dost nervózní.

Zúčastnila jsem se semináře na Vysočině 8.9.-11.9.2016. Po příjezdu jsem byla trošku unavená a nějak jsem cítila, že ani žádné očekávání nemám (ikdyž jsem věděla, že bych pomoc se svými starostmi potřebovala) a říkala jsem si, že se zde alespoň odreaguju a odpočinu... Seminář opět předčil všechna má očekávání... Mimo krásné přírody, stylového útulného ubytování a milých hostitelů, jsem zde během pobytu získala informace šité mně přesně na míru na můj problém, prošla jsem zde všemi emocemi, které se od rána do večera střídaly - smutek, zloba, pláč, veselost,... až jsem poslední den cítila energii vyrovnání a doteď mám pocit, že tuto energii mám v sobě a pomáhá mi ve všedním životě. Moc ráda na tento pobyt vzpomínám a přemýšlím nad informacemi, které jsem zde získala.. .Doufám, až se mi podaří trošku si svůj život zařídit v novém městě, že budu mít příležitost se nějakého dalšího semináře u Pavla zúčastnit. Moc děkuji za vše.

Ahoj Pavle, reaguji na otázku, jaké změny jsou u mě po semináři o strachu.Jsem moc ráda,že jsi ukázal, jak strach brát. Cítím se vědomější,ale stále strach v běžných situacích mám.Je však pro mě hodně posilující vědět, že ho není třeba zašlapovat někam hluboko do sebe, zavírat před ním oči,vytěsňovat ze své blízkosti. Snažím se se strachem pracovat, jak jsi nám ukázal a ohromuje mě, že to na svém těle vnímám stejně jako na semináři, vše cítím, to potlačené, nepříjemné...Zažívám v denních situacích nepříjemnosti, nechci je, ale vím, že to je ta cesta. Když neutíkám, ale stavím se čelem, cítím pak úlevu, očistu, lehkost. Nedávno jsem zahlédla "svůj strach" v Chrudimi. Myslím tím osobu ze semináře, která ve dvojici můj strach "představovala". Chtěla jsem zavolat strachu, strášku ahooj,nijak jsem se ho nebála, byl mi blízký, známý, ale on byl rychle ten tam. Ovšem v mysli ho mám, a zdá se to pak trochu lehčí ve všem pokračovat. Že to má cenu,odhalovat a rozbalovat ty nastřádané neřešené situace v nás. Díky.

Jak to muži mají začíná odpovědí na otázku jak to mám já se sebou jako žena a jak to mám já s muži. Celou dobu to tušíš, že si to neseš z původní rodiny, ale díky semináři se to před tebou rozvine v celé hloubce. Jak tě ovlivnila maminka, jak tě ovlivnil táta a jejich vzájemný vztah. Jaký pro tebe vytvořili partnerský a jaký rodinný model. A jak v něm teď ty sama stojíš jako žena, jako partnerka. A teď to celé musíš vynásobit dvakrát, protože i tvůj partner si nese tento model ze své původní rodiny – a položit si otázku, jak, v kterých bodech jsou ty vaše dva modely schopné spolužití, jestli se vědomě chcete vzájemně ohýbat a vytvořit si na těch dvou individuálních nohách z původní rodiny společný, vlastní model. Díky semináři jsem si uvědomila hloubku a reálnost tohoto poznání. Začít u sebe, zodpovědět si otázku, kam až jsem ochotná v tom ohýbání zajít, abych v tom byla spokojená. A taky to, že změna v mém chování vede nutně (i když někdy teda dost pomalu) ke změně chování u partnera. A jak jsi Pavle říkal, že žena se pohybuje ve svém sebepoznávání ve víceméně plynulých vzestupných krocích, zatímco muž dlouho nic a pak obří skok, tak to jsem si namalovala nad psací stůl. Je to můj Eben Ezer, připomínka, že se vyplatí netlačit, čekat a být trpělivá, jak jen dlouho to snesu.

Seminář s Pavlem byl naprosto super! Otevřel mi oči ve spoustě pohledech na muže. Ale co mi dal nejvíc, byly praktické ukázky a zkoušení si toho, jak s mužem komunikovat, abych nekomunikovala kriticky a útočně. Hodně mě to naučilo. Nebylo a není to snadné, ale díky tomuto semináři si to uvědomuji a dokážu to zachytit a změnit. Krátká konstelace byla super, možná bych jich zahrnula víc. Těším se na další semináře s Pavlem!:)

Seminář se mi líbil. Uvědomila jsem si, jak věci vypadají jinak a mnohdy funkčně, když je na ně nahlíženo bez emocí. Bohužel ty emoce jsou sice zbytečné, ale nedílné :) Takže hlavní závěr pro mě osobně je nenechat se unášet, být vůči můžům shovívavější. Spousta okolností, které se na semináře probíralo ukázalo, že vztahy k mužům máme naučené a jako každý zlozvyk, je někdy těžké modelové situace překonat. Nebylo to vlastně zdaleka jen o mužích, bylo to především o nás samých. Ačkoliv jsem na seminář šla spíše ze zvědavosti, v průběhu semináře jsem si uvědomila kolik bych toho s Pavlem vlastně potřebovala probrat ... Takže dobře strávená neděle ve víru souvislostí :) Děkuji.

Seminar byl pro me velmi zajimavy a spoustu veci jsem si uvedomila (zejmena co se tykalo veci, ktere si nesu od svoji maminky ve vztahu k tatinkovi a ktere jsem nevedome opakovala). Tak, jak jsi ho mel strukturovany (zacinat s ocekavanim od seminare, vlastnimi dotazy a mensi konstelaci do rodin kazde z nas, teorie a dotazy), bylo genialni a ten individualni pristup k nam vsem taky.
Obohacujici bylo videt i jak to maji s muzi jine zeny. A uzasne je, ze to vlastne bylo o muzich jen z casti, protoze vsechno zacina u nas samotnych. Odnesla jsem si spoustu praktickych veci, ktere vyuziju nejen v komunikaci se svym partnerem, ale i s muzi obecne.
Byly jsme dost tezka skupina a udrzet to po celou dobu muselo byt hodne narocne. Takze i za to dekuju.

Ahoj, zdravím všechny účastnice zářijového kursu. Chvíli jsem si počkala, než se ve mně všechno usadilo a teď píšu dojmy. Jak už jsem říkala na konci kursu, můj strach ze života je menší než byl a pozoruji, že se mi chce víc žít a užívat dary všedního dne. Taky pozoruji své reakce, když mě něco rozhodí a ptám se sama sebe, co se děje a snažím se porozumnět v souvislosti s tím, co jsem se o sobě a svých reakcích dozvěděla na semináři. S tím souvisí i pohled na sebe, který je soucitnější a plnější pochopení, než býval. Události, které se nám v životě staly, někdy vnímáme o dost jinak, než je realita a kdo má odvahu, aby se s tím potkal je odměněn možností vůbec si to uvědomit a něco s tím udělat. Proto jsem tu odvahu sebrala a za tuto možnost jsem vděčná...

Ahoj Pavle,
Moc děkuji za sobotní seminář o strachu v Chrudimi.
Obdivuji vedení Tvých seminářů, kdy se Ti podaří účastníky otevřít a oni mají možnost nahlédnout do sebe a nalézt to, co je blokuje.
Moje identifikace strachu ze zklamání okolí a cesta k přiznání, že tento strach mám a rozhodnutí, že s tímto strachem budu bojovat a nenechám se ním svazovat a kazit si život, mi přinesl pocit osvobození, možnosti se nadechnout. Cítím se, jako bych sundala pouta.
Dnes ráno, kdy jsem řešila nějakou pracovní drobnost a dostala se do stavu nejistoty a pochybnosti, zda jednám správně, jsem si opět připomněla, že se bojím, že zklamu okolí a že se tímto strachem nechci spoutávat a najednou jsem se cítila silná a jistá a věřila jsem si.
Ještě jednou moc děkuji a těším se na roční seminář konstelací, který mi určitě přinese mnohá další pochopení sebe sama i lidí kolem.

Zúčastnila jsem se Pavlova semináře Děti a jejich reakce na rodiče. Přestože jsem sama maminkou, tentokrát mne zajímalo téma mne samotné v roli dcery a sestry. Toužila jsem zkrátka nahlédnout trochu více pod pokličku ženské linii v mé rodině. Zajímalo mne, co mi odhalení kořenů rozkryje. Metodou poznání a terapie byla rodinná konstelace. Téma mne oproti původnímu očekávání zavedlo hned na začátku k sourozencům, kterým nebylo dáno se u nás narodit. Konstelace se ustálila k mému nenarozeném dvojčeti, které se mnou pobývalo v děloze jenom chvíli. Přestože mi tato skutečnost zprvu přišla banální, zírala jsem, jaké emoce to ve mně probudilo. Bylo toho dost, co se potřebovalo odplavit. Jednalo se zřejmě o záležitost, které jsem nepřikládala ve svém životě váhu a intuitivní pocity smutku jsem zaháněla hned v zárodku. Již jako dítě mě někdy navštívil těžko popsatelný stesk. Jakoby mi někdo chyběl nebo část mne samotné zůstala vězet někde jinde. Nemělo to žádné logické vysvětlení. Tento pocit se mi přenesl i do dospělosti. Občas vyplul na povrch, ale nikdy jsem se jím příliš nezabývala. Musím konstatovat, že setkání s tématem nikdy nenarozeného sourozence mne hluboce zasáhlo. V globálu se považuji za šťastnou osobu, ale po zvědomění a odžití této zkušenosti se vnitřně cítím zase o kousek lehčí.

Výcvik je pro mě cesta k vlastnímu nitru. Sebeláska, pravda, otevřené srdce...výcvik = prožitek a to, je to nejcennější, co se mi v mé etapě života mohlo stát. Mám zcela jiný pohled na svět, více vnímám a rozumím svým dětem a svému muži, vyřešila jsem si vztahy ve své rodině, našla jsem nové přátele a ráda opustila ty staré, vnímám své tělo a naslouchám mu, starám se o něj, o sebe. Odpoutala jsem se od neupřímných lidí. Je toho mnoho, co se nedá napsat, to se dá pouze prožít a dále žít... Děkuji Pavle.

Výcvik mi moc pomohl si uvědomit, že jsem odmítala život a podle toho se mi dařilo, více - méně špatně. Pomohl mi zdravotně -
léčím se s chronickými záněty v těle. Taky jsem si skrze Pavla začala uvědomovat, co to je úcta k sobě a taky k druhým. Pomohl mi vnímat a cítit víc sebe a myslet na sebe - sebeláska, ne jako dřív všechno pro druhé a druzí mě nic - frustrace.
A je toho mnohem víc, než jsem napsala, díky Pavle

Po třech terapiích a třech konstelacích v průběhu jednoho roku.
Zůstala jsem stát a události kolem mě se začali dít.
Nabyla jsem jistotu co je správné a ono se to začalo dít. I teď mám na tom dění podíl, ale děje se to i kolem.
Přestala jsem křičet co chci a dostala jsem to. Jenom jsem řekla co si přeji, byla jsem si jistá, že je to správné a ono se to stalo
Protože jsem zjistila uvnitř mně samotné pro co chci žít a co je pro mně správné.
Zní to vše pateticky, napíšu něco konkrétnějšího. Můj muž začal přestavovat dům, v kterém jsem chtěla bydlet, podle mých představ, aniž jsem ho k tomu nutila. Mé děti se ke mně chovají lépe. Všichni navzájem v rodině máme lepší vztahy. Odešla mi ze života obrovská zátěž - starost o dva hodně nemocné lidi. Mám víc přátel, čas na koníčky i na sebe.
A to jsem jenom na začátku. Opravdu to vše zní pateticky, ale tak se to stalo.

Děkuji, Pavle.

Působivé a přátelské konstelační setkání (Děti a jejich reakce na rodiče), vedené Pavlem Veselým, ve mně zanechalo hluboký dojem, a ráda sdílím J

Jsem účastník mnohých konstelací různého charakteru, u Pavla poprvé.
již od prvních chvil v kruhu cítím propojení pole, se všemi účastníky, v atmosféře uvolnění, pohody, přátelskosti.

Panuje zde totiž zosobněná přítomnost, protkaná pokorou a trpělivostí. Mám pocit přítomnosti krále, který má plnou moc (ve smyslu nelehkou zodpovědnost), úctu i autoritu jako každý konstelář, a k tomu dar charisma lidskosti a přátelství bez rozdílů. Připadám si tak na jedné lodi, kde neexistuje oddělenost, rozdíly…

V této atmosféře pak plujeme časem, celý den v moři přítomného okamžiku,
s vlnami emocí, díky vánku intuice, vše probíhá tak hluboce láskyplně a upřímně.

U Pavla benefituji prožitky v praxi, prostorem (na každého si udělá čas) pobýt s podstatou ´problému´. Mám možnost na vlastní kůži cítit hned na židli, co funguje a proč a praktické tipy co s tím dál… Jeho přístup je mi přehledný, jasný, praktický
(ve smyslu - jednoduchý prožít hluboce to, co je opravdu důležité -)

Toto setkání mi bylo synchronií lidských duší, doplněné humorem i lehkostí…
až poeticky plynoucí pohoda, ačkoliv je zde odvedena poctivá vnitřní práce každého jednoho z nás.

P.s. díkybohu za rané náročnosti, nejednou v útlém věku,… pomáhají nám totiž o to dříve zasít semínka touhy po radosti a chuti žít jinak než doposud, a díkybohu za konstelace, které tak rychle ukazují cestu, jak.

Pěkný den s úsměvem; Nel :)

p.s. že se ráda rozepisuji :))
Milý Pavle, obdivuji tvou schopnost lehce plynout s ženským principem na vlně intuice a naslouchání. Rozpoznáváš rychle, co je v každý moment to důležité pro účastníky a adaptuješ to na jejich individualitu. Cítím v tom respekt a úctu vůči druhým bytostem.

Také se mi velmi líbí, že umíš dát prostor každému projevit se jak potřebuje, a pak z toho vybrat to nejdůležitější, a stručně to předat do pole, takže energie plyne bez zadrhávání.

V neposlední řadě jsi první u koho vidím dvojefekt konstelačně psychologický, totiž to,že dáváš prostor prožít pohyby Duše jak klientovi tak zástupci, je to božské. Ten prožitek na vlastní kůži, že něco funguje, když to učiním ihned a poctivě, dává novou dimenzi přítomnému okamžiku za prvé (neb informační pole ihned dostává ´novinku do karet v ruce´), a za druhé to nelze zapomenout! .. Po takovém prožitku v praxi prostě vím, co mám doma dělat a déle to uchovám v paměti pro ´nové koleje´.
Děkuji, děkuji, děkuji

Ahoj Pavle,
mohla bych napsat moc a moc, napíšu ale jenom DĚKUJI.
Byla to síla, TOTO jsem netušila. Vše prožívám dál, mám se moc dobře.
Přeji Tobě a Tvé rodině vše dobré.

Ahoj Pavle, díky ještě jednou za konstelační večer minulý čtvrtek. Moc se mi to líbilo. Jemné, jednoduché a bez ega.

Ahoj Pavle, chtěla jsem Ti moc poděkovat za poslední Rodinné konstelace, na kterých jsem byla, snad každá konstelace mi něco dala. Ze své konstelace si stále připomínám to, co jsem si mohla odnést, napojení na zdroj ... a ten pocit se stále jako by rozšiřuje a pokračuje - obohacuje.
Z jiné konstelace: oslovuji lásku a prosím ji o pomoc, když je mi úzko, a je mi s ní moc dobře. :)
U další jsem se na nějakou dobu velmi propojila se svým vnitřním dítětem a bylo to silné jako na semináři "Vnitřní dítě" moc mi to pomohlo.
A další mě oživila jak se někdy na sebe MOC zlobím a nenávidím svoje tělo.
Ještě jiná, jak je krátkozraký dát na to, co ten druhý říká nebo dělá, že skutečnost může být úplně jiná a že je nejdůležitější zůstat sama se sebou, to ostatní se pak může začít hodně měnit.
Vždycky jsem taky moc napnutá, zda si mě někdo vybere do konstelace či ne a vnímám tam tu svoji sebehodnotu, jak moc mi záleží na přijetí a názoru ostatních na mě, a více se mi to daří pozorovat a byť s bolestí přijímat a pak nastane občas moment, kdy je mě to úplně fuk. :)
A mám z toho všeho radost i z těch jako by negativ... :)
Takže Pavle, moc děkuju, mám Tě ráda a těším se na další seminář.
S úctou Jarmila

Na výcviku je skvělý, že se člověk mění. Na sobě si uvědomuju změny v otevřenosti, pravdivosti, nenechání si líbit např. neuctivé zacházení, atd. Pomalu začínám vidět už známý lidi, pomalu si začínám tvořit nový kamarádství, souznění či náklonnosti nebo znovuzískávám "ty starý" . Stinnou stránkou změny ovšem je, že ztrácím ty stávající.

Seminář mi přinesl obrovskou životní zkušenost. Zvláštní pohodu, klid, rozvahu, silné prožitky svého vnímání, klid na duši. Najednou vnímám duši s tělem, jako celek. Ráda se vracím k cvičením, které jsme dělali. Využívám rukou k propojení a navázání kontaktu se sebou. Je to báječné a velmi jednoduché.
Pavle, je velmi obtížné to vše popsat. Tolik příjemnýho a pozitivního jsem dlouho neprožila a s velikou pokorou a chutí si to vychutnávám. Byl to báječný víkend s lidmi, kteří mne obohatili o životní sílu a otevřenost. Moc si toho vážím. Děkuji

Večerní seminář na téma Porozumění v partnerství byl pro mne zážitkem. Partnerství a vyjadřování emocí je skutečně vysoká škola duchovního růstu. Dříve jsem si myslela, že emoce vyjadřovat aspoň částečně umím a k mému velkému překvapení až zděšení jsem zjistila, že bohužel mám velké mezery a emoce vyjadřovat ani popisovat zrovna efektivně neumím.... Viděla jsem i na ostatních účastnících semináře také velké překvapení a trošku mne uklidňovalo, že v tom nejsem sama. Moc se mi líbily praktické ukázky, během kterých Pavel Veselý emoce zlehka a pravdivě popisoval a učil nás emoce vyjadřovat a formulovat správně. Došla jsem k velkému uvědomění a těším se na celodenní seminář Vyjadřování emocí ve vztahu, na kterém se této oblasti budeme věnovat mnohem více a prakticky. Pro spokojené partnerství je správné vyjadřování emocí nejdůležitější.

Ahoj Pavle, v první řadě,děkuju za dotaz, sama bych asi nenapsala.:)
Cítím se víc propojená se svojí současnou rodinou. Neodcházím tolik do samoty-ústraní od nich. Podstatně míň ulítávám z těla nebo do minulosti či jiných světů. Sice mě poslední dobou pohlcuje trochu víc napětí a vztek a někdy nevím co s ním zda ho přijímat nebo vytřásat, a nedokážu se s ním ve správnej čas stáhnout do samoty a mluvit s ním, ale je to tak a navíc teď před Vánoci-je to síla.
Jinak Pavle moc děkuju
pomohlo mi to :)

Ahoj Pavle, rada bych jeste jednou podekovala za dnesni seminar a jeste zacerstva pridala par poznamek i pro dalsi potencialni zajemkyne :-) Velmi bych tento zazitek doporucila kazde zene, at uz je v jakekoliv zivotni situaci, co se tyce vztahu s muzi, neni to totiz vubec podstatne.. Zkusenosti a ziskane poznatky z tohoto seminare mohou zmenit nahled na jakekoliv muze v nasem okoli, a spousta z nich vlastne plati plosne, bez ohledu na konkretni pohlavi.. Moznost pouziti kratke konstelace na dane konkretni tema neuveritelne rychle otevre oci a pomuze predestrit situaci na vlastni oci takovou, jaka doopravdy a v ryzi pravde je...
Jeste jednou dekuji a dotaz, ktery me napadl az doma.. Bude take seminar na tema "Jak to maji zeny?" :-) Mozna by se take rychle naplnil... :-) dekuji, ahoj Ivona

Nádherná báseň.

ahojte, reaguji na letní odpolední konstelační seminář v Brně, Brána k dětem......je pro mě důležité moci psát jak světlé tak stinné pocity či zkušenosti a to se sebe-úctou a tím i úctou k vám.....ano i ne v jednotě...má to stejnou hodnotu. Takže, na semináři jsem pocítila zklamání, že tam přišlo jednou tolik lidí než jsem předpokládala - byla to systémová chyba, že se lidé přihlašovali jak k Pavlovi, tak k Bráně k dětem odděleně a ti si tyto informace o počtu účastníků nepředali), na samotném semináři mně to ještě úplně nedocházelo z čeho, že jsem tak rozladěná, až potom doma se mi vše vyjasnilo a tak to píši.
Byla jsem připravená na větší časový prostor pro mou konstelaci za předem stanovené peníze. Pakliže nastala tato situace, že tam přišlo jednou tolik lidí, a tudíž se čas pro konstelaci zmenšil na polovinu a jen náhledy, tak bych také očekávala od lektora snížení ceny na polovinu. Potom by nastala energeticky rovnováha a tím bych se cítila v tom lépe. Píši upřímně jak to cítím a je pro mě důležité to moci projevit, je to v podstatě důvěra, ve své pocity a v Pavlovu otevřenost. Tímto jsem nechtěla snižovat či devalvovat kvalitu práce ten den vytvořenou, naopak......v dané situaci, hodně lidí, malý prostor, málo času....Pavel bezvadně zvládl situaci a na konstelační náhledy se dostalo na všechny a bylo to silné a výživné. Za to Děkuji. A děkuji, že cítím důvěru ( i díky Pavlovi), že můžu pravdivě za sebe vyjádřit své pocity a svůj názor. S láskou a úctou Iveta

Pavlův pohled:
Děkuji, Iveto, za zpětnou vazbu a také za učebnicovou ukázku, jaký vliv na nás má předpokládání.
Já jsem předpokládal, že účastníci nebudou očekávat na půldenním, čtyřhodinovém, semináři za třetinovou cenu to samé, jako na jednodenním semináři za cenu třikrát vyšší. Na takto krátce pojatém semináři jsem od začátku předpokládal, že půjde o kratší konstelace, kterým říkám "náhledy". Navíc, jak u semináře uvádím na webu: "U půldenních seminářů není počet účastníků omezen a účastník tedy nemá garanci vlastní konstelace." Zdaleka ne každý si však na webu pročítá celý text semináře a tato informace se k němu nemusí dostat. Mojí snahou bylo, aby každý mohl mít svoji konstelaci a to se mi podařilo i přes vysoký počet účastníků.
Ty jsi patrně předpokládala to, na co jsi zvyklá z mých jednodenních seminářů a naše předpoklady se nesetkaly.

Nejsem si vědom toho, že by na seminář přišlo dvojnásobné množství lidí, než bylo zřejmé z množství přihlášek, vím o třetinovém navýšení. V tak malém prostoru, kde se tento seminář konal, však bylo těch asi 24 lidí opravdu hodně. Na vině však nebyla ani tak systémová chyba, jak jsem zjistil později, ale to, že přišli i účastníci, kteří se předem nepřihlásili. Co však s nimi? Zdlouhavě je vypátrat, vyloučit je, vrátit vstupné? Tím bychom strávili čtvrtinu semináře a čas na ty přihlášené by zůstal stejný, ne-li kratší.

Během prázdnin jsem nabídl další dva termíny půldenních konstelací ve větším prostoru, počet účastníků byl vždy kolem dvaceti a každý, kdo měl zájem, se setkal se svým tématem (měl svoji krátkou konstelaci).

V každém případě - každý, kdo chce mít zcela zaručen prostor pro vlastní konstelaci, má, alespoň u mne, tuto možnost na jednodenním nebo dvoudenním konstelačním seminářích, což rovněž uvádím v popisu semináře na webu.

Ještě od Ivety:
Ještě k letním odpoledním konstelacím..nepředpokládala jsem nic konkrétního na semináři, jen jakýsi rámec klidu a jasné struktury, v které se bude spolutvořit lektor a účastníci = umělec a materiál, u mé zpětné vlnky mně šlo především o vyjádření pocitů z této konkrétní akce - cítila a viděla jsem překvapení lektora, že přišlo tolik lidí na tak malý prostor, a to, jak sám říkal, že přemýšlí jak to udělat, aby všichni měli náhled konstelační, tudíž to na mě působilo neurčitě, nejistě a měla jsem v sobě tlak, abych byla co nejdřív a aby moje konstelace proběhla.....možná i více lidí cítilo ten tlak, tak rychle, rychle, aby se dostalo na všechny....počáteční náhledy byly kratší a ty ke konci zase podrobnější a delší, protože tam vznikl větší časový přehled. Prostě mi to nepřišlo v rovnováze a v klidu, to je celé. Proto navrhuji, více dbát na konkrétní počet účastníků v daném prostoru, aby se v tom i lektor cítil dobře a nemusel na poslední chvíli improvizovat. Jde mi o vyjádření pocitu, byť nepříjemného. Děkuji za jinak povedené konstelační náhledy.

Díky semináři jsem udělala zas krůček k pochopení sebe, to, že k sebe mám být vnímavější, něžnější, trpělivější. Že se mám přijímat se vším, co ke mě patří, ať je to jakékoliv. Hned po semináři (i v průběhu) se ze mě vylil potok slz, už ale vím, že si své chyby nemám tolik vyčítat, jsem nějak živější, uvolněnější. Děkuji, Pavle.

Milý Pavle,
moc děkuji za vše, co proběhlo na nedělním semináři 31.5.2015. To, co se ukázalo v mém tématu Práce, mi hodně pomohlo v ujasnění pro další moje změnové kroky.
Také ve všech konstelacích účastníků jsem došla k poznání právě pro mne potřebnému. Prožila jsem si energetické proudy, za které jsem moc vděčná, protože jsem si mohla zvědomit energii i v dalších oblastech mých vztahů. Tento den nebylo vypsané základní téma konstelací - tak každý z nás vnesl téma pro odlišné oblasti života. Tím jsem pokročila i v dalších 4 oblastech. Procítila jsem si tak v jedné konstelaci partnerský vztah - teď vím, co i já mohu dělat pro muže lépe. Na další konstelaci jsem si jako zástupce "načetla", co mohu vylepšit na vztahu k sobě. V další konstelaci jsem si více uvědomila své energie na vztahu k Životu. Na jiné konstelaci jsem získala důležitou informaci i pro sebe ve vztahu k synovi.
Díky tvému jemnému vedení jsem náročná témata cítila méně dramaticky, než vyznívají. Tvoje logické vysvětlení, které při konstelacích je třeba nepřehánět, je pro mne také důležitým pochopením a vede mne k přijetí života se stále větším nadhledem.
Cítím hlubokou vděčnost za pomoc Vesmíru (=vyšší moci), tobě i nám všem společně zúčastněným. Děkuji.

Na seminář jsem šel s jasným tématem, "můj vztah k penězům". Dostalo se mi jasné odpovědi jak a co ovlivňuje můj pohled na finance. Nyní když vím, že není zločin mít majtek a také peníze, jako tomu bylo za minulého režimu, kdy mí příbuzní byli znevýhodňováni a persekuování za to co vlastnili, když se o svůj majetek chtěli postarat sami, mění se pomalu můj pohled na peníze a majetek obecně a pevně věřím, že se zlepší nejen moje finanční situace. Hodně se mi líbilo téma pohledu na život obecně, z úhlů dalších účastníků, seminář byl v tomto směru také zajímavý.

Ahoj Pavle, chtěla bych ti moc poděkovat. Seminář "Léčení dítěte v nás" mi dal neuvěřitelně mnoho. Po návratu do reality jsem měla pocit, že to nezvládnu, ale věci se začaly hýbat ... cítila jsem se jako znovu narozená. Zjistila jsem, že být sama sebou je krásný, ale být sama se sebou ještě krásnější. S mým vnitřním já (děťátkem) jsem stále v těsném kontaktu. Líbí se mi být se svými pocity, když jsem naštvaná nebo smutná nebo veselá, je to jedno, užívám si to, jsem s tou danou situací. Za ohromný úspěch považuji vítězný souboj s mojí migrénou - mnoho let mě trápily strašné migrény, které už jsem teď asi poslední rok tlumila už strašnýma drijákama - tuto sobotní migrénu (přesně v den mých narozenin) jsem porazila - jak? Jen jsem jí přijala a byla s ní, věděla jsem o ní, ale neobtěžovala mě a postupně zmizela (rozplynula se). Díky Tobě Pavle se dokážu mít ráda, dokážu se vnímat a hlavně se přijmout....Má to ohromný přínos jak do mého rodinného života, tak i do pracovního ... Moc děkuji.

ahoj Pavle, ahoj všichni,
chci se s Vámi podělit o poznání, které se mi otevřelo díky prožitkům z konstelací a terapií pod láskyplným vedení Pavla. Než jsem poprvé byla na konstelacích u Pavla, tak jsem asi čtyři roky parvidelně chodila na konstelace a i jiným způsobem (formou četby, kurzů, tříbení vlastních myšlenek, postojů, procházela jsem různými formami seberozvojových cest, cest do svého nitra), ale pořád jsem měla pocit, že něco podstatného mi uniká. Čímž nechci snižovat hodnotu mého hledání před poznáním Pavla, ale to zásadní se mi ukázalo až na Pavlových konstelacích, šel přímo k jádru. Můj pohled na život na zemi na rodiče, jako vstupní bránu mé duše do života. Vůbec se mi sem nechtělo, viděla jsem a dovolila si prožít šílenou nasranost, že tady musím být ... a zpětně hodnotím, že to byl můj bod zlomu, začátek něčeho hluboce pravdivého a na základě tohoto prožitku se můj vztah k sobě, k životu, k matce zemi, k matce, k ...... zlepšuje. Má Cesta lásky k životu začala přiznanou nasraností
tímto jsem chtěla říct, že jedině pravdivým = láskyplným pohledem do sebe, na sebe, k sobě vzniká pravdivý = láskyplný pohled na vše - na život, na partnera, na rodiče, ..... tento pravdivý pohled na sebe láska k sobě vede k lásce k životu a k opravdové víře v boha v bezpodmínečnou lásku, nenajdeme to z vnějšku.
Prostě, i díky Pavlovi vím, že láskyplný vztah k sobě se rodí i díky přiznané nasranosti a to doslova, a v tu chvíli, když si to dovolíme začíná rozkvétat laskavost.
Pavle, DĚKUJI TI

Ahoj Pavle, pod Tvým jemným a správně neústupným vedením se mi postupně začíná odhalovat svět pravdivosti a lásky k sobě. Je to obrovská síla, kterou mám možnost s Tvou pomocí postupně objevovat.
Děkuji Ti za trpělivý přístup plný lidskosti.

Milý Pavle,
velmi Ti děkuji za tatínkovský přístup k našim holčičkám. Mé dětátko bylo Tebou vedeno zcela něžně a láskyplně s vizí síly a odvahy. Nesmírně děkuji za nezapomenutelné prožitky, které mohou vést k poctivé pravdě přítomného bytí.
Těším se na výcvik. Iva

Ahoj Pavle,
vím moc dobře, že mě toho ještě hodně čeká a tento seminář "Léčení dítěte v nás" byl začátek. Dal mi však hodně, mohla jsem poznat úžasný lidi a především to prťavý, které jsem odmítala a díky tomu jsem se cítila sama. Pavle děkuji žes mi dokázal ukázat cestu k sobě. S pozdravem věčného slunce v srdci.

Zdravím tě Pavle, a děkuju za seminář Léčení dítěte v nás. Velmi se mě dotýká individuální přístup, který jsem ve skupině zažívala, jemnost, citlivost,čistota a odvaha se kterou jsi otvíral bolavá témata. Humor, kterým jsi v pravou chvíli odlehčil pomyslnou těžkost situace, a měla jsem pocit, že ho bylo tak akorát-ani moc ani málo. Pokud se mě někdo zeptá za kým je fajn jít, když něco trápí, tak tě Pavle určitě doporučím. :o) děkuju

Děkuji Pavle, za krásná slova v básni. UČÍM SE ŘÍKAT PRAVDU A VYJADŘOVAT CO CÍTÍM. Není to lehké :-) ,...ale je to správné:-). Vím, že to půjde lehčeji a lehčeji a pak mě bude krásně. Budu to JÁ , klidná, vyrovnaná a ,,čitelná" pro druhé. :-)
S láskou Dáša

Dobrý den, pane Mgr.Veselý, chtěla bych Vám zatím alespoň touto cestou poděkovat za obrovský dar - přijetí sama sebe, který jste mi dal prožít při terapeutickém sezení. Díky pocitu bezpečí jsem si díky Vám dovolila prožít a přijmou bolest z rozchodu s milovaným mužem a tím, že jste mě jemně vedl a "ochraňoval" jsem zjistila, že mě ani tak silná emoce nezabije. Ba právě naopak při udržení pozornosti v bolesti srdce, jejím přijetí a prožití se vším všudy (několika promočenými kapesníky) jsem po chvíli zjistila, že bolest slábne až zmizela. Samozřejmě i doma jsem se bolavému srdci a pláči nevyhnula, ale bylo to čím dál slabší. A "objevila" jsem ještě jednu fajn věc. Napadlo mě obrátit pozornost na toho, kdo to prožívá a objevila jsem krásné NIC - PRÁZDNO - a chci věřit, že sama sebe:-P.

Chtěla bych touto cestou poděkovat Pavlovi za možnost účastnit se víkend. semináře Restart - konstelační seminář, který mi změnil a stále mění po kouskách můj život. To, co se děje teď v mém životě, se ani nedá popsat, mám ohromnou radost sama ze sebe, protože se cítím mnohonásobně lépe. Vím ale, že to je pro mě výzva a začátek mého odhodlání na sobě dále pracovat.
Konstelace pro mě byly velmi silným zážitkem, kde jsem prožila neuvěřitelné věci. Člověk ani kolikrát neví, jak hluboko se skrývá daný problém, který kolikrát ani neumí pojmenovat a hlavně vůbec netuší, že to je třeba i generační problém, který se dědí z generace na generaci a v životě nám to působí spousty problémů. Konstelace mi pomohla nahlédnout a pochopit věci s kterými jsem doposud zápasila......Děkuji

Milý Pavle, děkuji za vše, co skrze Tebe přišlo do mého života - za výcvik, který jste v době, kdy jsem ho absolvovala, vedli společně s Kalyany. Děkuji za všechny konstelační a supervizní semináře. Děkuji za bezpečný prostor, který vytváříš, za otevřenost a jasnost při provázení konstelací. Díky celé cestě jsem nyní ve svém životě více Přítomná jako Sebe-si-vědomá a Sebevědomá Proudící Žena. S láskou a úctou. Petra Samira

Ahoj Pavle,
hlásím, že jsem se "zařadila" mezi lektory a průvodce konstelacemi, můj první seminář proběhl v říjnu v Českých Budějovicicích a teď v sobotu jsem tam provázela znovu.
Zároveň s tím, jak moc to bylo skvělé a všechno plynulo a dělo se, Ti potřebuju poděkovat za Tvé provázení. Takže:
Děkuji, děkuji, děkuji!
Děkuji za každou "moji" konstelaci i za všechny, ve kterých jsem byla zástupcem.
Děkuji za Tvé provázení i humor, který vnášíš, lehkost a hlavně pravdu, kterou necháváš prostupovat každým pohybem konstelace!
Děkuji, že jsi a že provázíš!
A děkuji, že jsem Tvou "žačkou".

Všechno co jsem prošla, jsem mohla zúročit a zároveň jsem si našla "svůj" vlastní způsob. Je to krása a jsem při tom šťastná! Úplně obyčejně normálně lidsky šťastná, protože jsem to Já!

Měj krásné dny a těším se, že se někdy uvidíme, a já Ti ještě poděkuju i "naživo".
Mariana Marie

Jela jsem na seminář s tím, že chci vyřešit historii, která mne zdržuje od jiných , důležitějších věcí, a že to bude "brnkačka". Tak tedy v podstatě ano, při konstelaci byla opravdu legrace. Jen jsem netušila, že ty další, důležitější věci budu řešit hned na druhý den po semináři! To jsem tedy fakt nečekala. Věci se dějí, jak se mají dít, legrační konstelace mi pomohla otevřít téma dovedně zasunuté až do té nejspodnější přihrádky mé duše. Konečně jsem pootevřela svoji třináctou komnatu, a co víc - dokázala jsem o té spodní přihrádce i PROMLUVIT. Takže, prosím, držte mi palce, ať se dílo podaří dokonat. Děkuji předem.

Jako řeka si najde cestu kudy má téci, tak i lidé si nacházejí cesty k sobě. Přes metodu RUŠ posléze knihu Květa života jsem nalezl knihu Wernera Ablasse - O všeobjímající lásce, která mě otevřela. Seminář Léčení dítěte v nás mě posune na obzory z nichž budu moct sledovat sebe i ostatní s nadhledem.

Toliko chyb jenž jsem opravoval v textu mě mají k něčemu dovést

Rosťa

Ahoj Pavle, záměrně jsem odkládala odpověď na Tvoji otázku, jak se cítíme po konstelacích. Musím říct, že stále mám v sobě zvláštní klid a to, co jsem tam řešila, nyní jakoby nebyl problém. Ale zajímavé je, že se vyloupl další:-)) Ale tak to asi funguje. Takže převažují pocity spíše pozitivní. Moc zdravím Tebe i Jarku a těším se zase na shledání.

Ahoj Pavle,:-)
před několika lety jsem u Tebe byla na rodinných konstalacích. Tehdy jsem onemocněla rakovinou prsu a věděla, že samotná medicína mně nepomůže, podstata mé nemoci souvisí s psychikou a mou duší.
Přesně jsi poznal, co mě postavit a při konstalaci jsem se rozhodla pro život. ROZHODLA JSEM SE ŽÍT !! Moc mně to pomohlo. Podstoupila jsem pak i klasickou léčbu, ale vím, že bez tohohle rozhodnutí bych asi zemřela. Máš můj veliký dík, zachránil jsi mně život. Také Ti děkuji za to, co pro nás, kteří o to stojí, všechno děláš.
Nyní po dlouhé době jsem znovu cítila potřebu konstalací, pro začínajcí zdravotní problém, i když žít rozhodně chci. Byla jsem zvědavá s kým se setkám, protože každý má svou cestu a mění se. Setkání bylo moc příjemné, jsi zářivější, jemnější a odevzdanější, než jsem dříve viděla.
Díky menšímu počtu účastníků jsem si prožila a změnila v sobě hodně ještě před svou vlastní konstalací. Otevřel jsi mně srdíčko, ukázal, v jaké žiji iluzi atd. A přesto i tak byla ta moje konstelace silná a moc mně pomohla. Spíše opět zachránila, přijala jsem svou duši a tělo a to je dost zásadní.
Děkuji, děkuji, děkuji a skláním se.
Děkuji i všem lidem a pomocníkům, kteří tam byli a taky sobě, že jsem dovolila v sobě změnu.
Přeji Ti krásnou zářivou cestu a moc ráda se s Tebou zase uvidím:-)

Dobrý den Pavle,
omlouvám se, že reaguji až tři měsíce po semináři.
Chtěla jsem dříve, ale zjistila jsem, že kdykoli jsem začala přemýšlet o tom, co napíšu, pokaždé to bylo jinak.
Vím, že jsi říkal, že vše bude ještě dobíhat a tak se mi také dělo.
Prošla jsem si tak snad už všemi fázemi od sebelítosti a ublíženosti, přes vztek a obviňování po konečné odpuštění a smíření.
Na semináři jsi mi umožnil lehounce pootevřít srdce a za to ti moc děkuji. Již ho cítím a vnímám kdykoli se přihlásí ať už z radosti, nebo bolesti. Neuvěřitelný pocit je když se zvětšuje.
Díky semináři celkově víc poslouchám své tělo a věřím sobě a své intuici.
Hlavu občas nechám vědomě odpočívat a víc se řídím srdcem. A břicho, i sním se bavím o tom, co nemohu "strávit" a "vypustit"
a co mi dál "leží v žaludku".
Co je pro mne velkým pokrokem, je nechat občas věci plynout, uvolnit se a nechat se nést proudem.
Ne mít vše, včetně sebe, za každou cenu pod kontrolou.
Krásné je žít. Za prožitý seminář děkuji, děkuji, děkuji.

Dnes jsem byla na terapii RUŠ a přišla jsem domů a vesmír mi poslal odkaz na Vaše stránky. Mluvíte mi z Duše, tak já to cítím. Bude mi letos 58 let, prožila jsem krásné i těžké chvíle, manžel zemřel před 3 lety na cirhozu jater po těžké závislosti na alkoholu. Mé 3 děti žijí své životy a já se učím prožívat skutečnost v pravdě přítomného okamžiku. Je to těžké zbavit se starých bloků a stereotypů, ale chci se naučit žít v pravdě, dávat lásku a nic neočekávat.

Děkuji ti, Pavle, za 7 let provázení, za spoustu konstelací i individuálních sezení, za učení Dračí Cesty, několik zasvěcení, za supervize... bylo toho hodně za ty roky. Všechno od tebe šlo do hloubky, do přiznávání pravdy, do dospělého vnímání, cítila jsem se u tebe v dobrých rukou. Jsi významná bytost mých proměn v čase.

Seminář jsem prožívala v Tebou vytvořeném bezpečí, hodně se očišťovalo a ještě očišťuje. Něco odešlo z hlavy a z břicha, nejvíce se čištění týká mého poztráceného a rozdaného srdce. Stále ještě přicházejí obrazy, slova a situace a mohu žádat a vracet zpět. Pomohl jsi mi otevřít důležitá témata a moc Ti děkuju.

Ahoj Pavle,
po semináři Hlava - Srdce - Břicho si v každodenním životě více uvědomuji:
Hlavu - jako bych objevila poklad, vnímám její rozšířenost a učím se s ní navazovat nově kontakt.
Srdce - vnímám propojení mého srdce a mých rukou a když se mi podaří být v tom vědomě, (což zdaleka není vždy), jde pak práce a vše, co tvořím, opravdu ze srdce. Ukazují se mi situace, kdy jsem svoje srdce poztrácela a darovala a navracím ho zpět ...
Břicho - cítím v břiše celkem klid a když náhodou přijdou nějaké větry, podívám se na svoje zadržované emoce a většinou zjistím, odkud "vítr fouká".
Děkuji za všechno, co se pro mě mohlo stát.

Dva dny jsem měla v sobě vztek a zlost
(tlak kolem žaludku, slabé chvění nohou). Dále následoval pocit klidu a vyrovnanosti (pouze 1 den).
Několikrát jsem měla bolest hlavy, ale úspěch, že jsem si nevzala ibalgin. Použila jsem léčivou promluvu
ke své hlavě. Jsem za to ráda a často myslím, jak mluvit se svým tělem.

Moc díky za tvůj seminář.

Ahoj Pavle,
na závěr semináře jsi nás žádal, abychom po týdnu napsali, co se v našem životě změnilo.
Moje hlava se zklidnila a mnohem méně v noci "šrotuje" a tak se méně budím a už nejsem tolik unavená. Hodně se mi tím ulevilo, protože jsem byla před seminářem ve fyzické krizi.
Když mě hlava vzbudí, připomenu si Tvoje slova a říkám jí (a hlavně sobě), že zase analyzuje minulost, případně budoucnost a celkem rychle si to obě uvědomíme a zase spíme :).

Už se mi asi 3x stalo, že jsem měla bolesti v břiše, které šly až do křečí - když jsem se ptala, jakou má pro mě moje břicho zprávu, našla jsem vždy něco k řešení, něco, co jsem v břiše zadržela a bolest za chvíli odezněla. A takto poznávám, co mě oslabuje mojí sílu - vlastně se teprve učím svoji sílu poznávat, protože ani nevím, jak s ní pracovat a jak ji využívat. Od včerejška cítím bolest v pravé části hrudníku - jako by mi někdo vrazil kudlu do zad, ale to jsem zatím nerozklíčovala. Tak si tu bolest alespoň uvědomuji a jsem s ní.

Co se týče srdce, zatím ho pomalu zkouším otevírat svému muži a dětem - na jednu stranu mi to přináší příjemné pocity, na druhou stranu přichází uvědomění, že jednou odejdou (ať už z tohoto světa nebo k partnerům) a že to bude bolet... a následuje racionální úvaha, jestli není lepší se před tou bolestí ze ochránit... Otevřeně přiznávám, že mám strach a že jsem na vážkách. Ale vím, že čas ukáže a že to budu zkoušet dál :).
Celkově se cítím po semináři lehčeji, cítím větší propojení s lidmi a mám radost ze života. Také vnímám, že mi seminář ukázal nový směr, kterým teď moc ráda půjdu a který je pro moji cestu moc užitečný. Děkuji :).
Tolik moje hlášení v českém jazyce :).
Měj se moc hezky, díky za vše a zase někdy na viděnou :).
Katka

Ahoj Pavle,
po semináři jsem 2 dny byla hodně rozrušena, potom se to už zlepšovalo. To hluboké dýchání velice dobře působí a při začínající bolesti hlavy pomůže. Víc si uvědomuji propojení hlavy, srdce, břicha, jak jsem říkala, že cítím malou nitku, tak nyní je to silnější tok.
Děkuji ti za vedení při semináři a přeji pěkné dny

Ahoj Všichni,
konečně se dostávám k tomu napsat Vám všem příspěvek na tuto stránku. Od letních konstelací se pořád něco děje :). Život si měním a změny jsou zásadní a velké. Byly dlouho podvědomě cítěné, ale neuskutečněné. Byla jsem v bahně letargie, útlumu, stagnace a strachu, zarámečkována představami ostatních, uvězněna svým vlastním zúženým pohledem na sebe samu. Nebylo to špatné, ale doma je doma :).
Těsně po konstelacích, na kafi a na dortu mi neustále běželo hlavou a celým tělem: "Vítej doma". Bylo to tak silné, že mi to nedávalo ani mnoho slov do úst. Bylo to něco, co už dávno znám, něco, kde je mi dobře a bezpečně. Něco, mimo rámec chápání a přece plné pochopení. Byla jsem připravena a přijmuta. Přijala jsem a dál pokračuji pomalu, ale jistě ke změnám v mém životě.
Týká se to hlavně práce, nicméně ostatní je stejně důležité a jde ruku v ruce se vším, co se pomalu začíná, a to nejen mým přičiněním, měnit. Ještě jednou děkuji všemu a všem. S láskou, Sandra

Dnes děkuji celý den (den po konstelacích), protože objevuji chuť jídla... Je to super. A na dceři vidím tak obrovskou změnu - od rána mi už třikrát řekla, že jí moc chutná jídlo, chtěla přidat těstoviny... a je taková hravá, uvolněná a vysmátá...
Včera, jak přišla večer ta bouřka, tak se začala bát a byla úzkostná, měla jsem impuls jí říct, aby všechen strach, který není její vrátila mně, že to zvládnu sama. A ona se vůbec nedivila a hned začala ručičkami jakoby vytahovat něco z bříška a házet mi to. Bylo to pro mě ohromující a přitom přirozené...

Týden po konstelacích: Mojí maminku chytla ledvinová kolika a vyšel jí kamínek z ledviny. Cítím v jejím hlase nový radostný tón. Děkuji za léčení celého mého rodu...

(Pozn. pro čtenáře: Téma mojí konstelace byla moje úzkost a podobné stavy ve vztahu k jídlu, které jsem si nedokázala vysvětlit. Rozkryla se mi v konstelaci nevyjádřená zlost v našem rodě, kterou s předchozími generacemi hodně nesla kromě mě také moje maminka.)

Cítím, ale chybí mi slova - to je taky jedna ze změn, jež se dějí. Uvědomuju si, jak se něco uvnitř dalo do pohybu. Hlava, srdce a břicho o sobě vědí. Čas od času, třeba když zakopnu, pomáhá mi připomínka, že teď právě nejsem v těle - děkuju za praktický návod, jak se vrátit (jak "málo" stačí - díky sobě, že jsem to přijala). Výraznější tlukot srdce se učím nebrzdit jako něco nemístného (často jsem si ho spojovala s trémou či strachem, jež je třeba potlačit, abych mohla fungovat). Tak nějak se ozývá ve mně: Jó, tak tohle znamená cítit ..., aha a tohle je být v hlavě ..., jo a tohle je břicho ... no tak proč to neřekli dřív? ... Tak tohle ke mně taky patří ... a takhle se to projevuje a poznává ...Tak dlouho jsem žila "bez těla", až jsem zapomněla, jaké to je. Díky za jasnost, jednoduchost a praktičnost.
Díky za tlukot Tvého srdce...

Seminář Hlava-srdce-břicho je šamanská cesta.
Každý jde sám za sebe, dělá své vlastní kroky a zároveň vnímá kroky ostatních, podporuje je a cítí jejich podporu.
Každý jde svým vlastním tempem, blíž svému tělu, blíž sám sobě.
Každý z nás je šaman.
Teď, dva dny po semináři, jsem v těle (tak, jak mi to právě teď jde, ale pořád je to nejblíž za několik posledních životů; o)), cítím své tělo, jsem unavená. I když se pořád ještě bojím svých vlastních reakcí, prožívám emoce a neuhýbám před nimi. Moje hlava a srdce se znají a spolupracují, moje bříško přijímá léčení a všichni společně odkrýváme dobrodružství "jak se promazlit od tvrdosti k jemnosti";o). Hodně odpočívám, sbírám síly a zvykám si na novou sebe.
Každý šaman ví, že žádný krok není poslední, a pozná, kdy je čas se zastavit a kdy přišel správný čas udělat další krok.
A já jsem šaman.

Děkuji sobě, děkuji svým krokům, děkuji svým průvodcům, děkuji "svým" Mistrům, děkuji za tenhle seminář.
V lásce a úctě
Mariana Marie

Na seminář jsem šla s tim, že potřebuji řešit více věcí najednou, ale zadat si a sděělit motivaci jsem mohla jen na jedno téma. Děkuji sobě a všem zúčastněným za to, že přišli a za jejich témata k řešení. Téměř všechna se mne nějak dotýkala. Díky tomu a díky Univerzu jsem si opravdu mohla řešit více věcí tzv. v jednom. Děkuji :-)

Po přečtení nabídky semináře jsem neváhala - to je pro mě, oznámilo tělo - a já se přihlásila. Mým hlavním záměrem bylo setkat se s břichem, se kterým nejsem spojená. Ale jak to bývá, že vše je jinak, setkala jsem se hlavně s myslí. V konstelaci jsem pochopila, jak moc ohrožuje mou stabilitu mysl bloumající, jak jsem vůči ní tvrdá až nelítostná, když mě štve. Velkou hodnotu pro mě měla Cesta životem, která mi ukázala, jak jsem byla donedávna vedená, jak málo jsem se rozhodovala sama nejsouc v těle, jak stav oddělenosti od těla vede k odžívání života ne k prožívání. A prožitek těla na konci cesty, spojený s energií vykročit, byl úžasný, spolu s pocitem hrdosti na to, co jsem zvládla, který jsem zažila poprvé v životě. Děkuji!

Ve druhé konstelaci, na konci prvního dne, byla mysl už koncentrovanější a „já“ klidnější-taková proměna! Spojení mysli a srdce jsem si prožila po nějaké době doma, kdy jsem srdce požádala o pomoc mysli v určitém problému a pocítila jsem rozlévající se energii v oblasti hrudníku směrem k hlavě.

Druhý den semináře jsem pociťovala slabší energetický proud oproti dnu prvnímu, přiznám se, že mi to chybělo, chyběla mi i opakovaná konstelace na konci dne. Moc děkuji za Dotazování, kde jsem si uvědomila, jak jsem občas pozorností v duchovních sférách - za jistotu ve svém životě považuji Boží jiskřičku - ale ona musí mít živné pole ve spojení sama se sebou. Jak je důležité mít - aspoň pro mě - vyvážené lidské s duchovním, jak nelze přeskočit fázi ,,práce s lopatou“. Děkuji Katce, která se mnou v dotazování byla, je pro mě doslova svátek setkat se s člověkem vznešeným v prostotě, schopným neokázale pojmenovat důležité věci, s rozvinutou kvalitou srdce a citem pro harmonii.

Ve druhém dnu jsem měla smíšené pocity, protože moje břicho se se mnou moc nebavilo a já cítila lehké zklamání. I když jsem se snažila před seminářem neočekávat, asi to tak nebylo. Občas se mi to stává, že to, co se odehrává na akci Kalyani a Pavla, narazí na vnitřní bariéry a já mám najednou pocit, jakoby se mě dění netýkalo nebo se cítím velmi špatně. Přitom jsem tam dovedena. Občas se proměny odehrávájí se zpožděním - na vědomé úrovni, pravděpodobně se dějí i na úrovni nevědomé. Tady mi chybí zpětná vazba. Uvítala bych setkání Otázek a odpovědí, kde by měl každý několik minut na dotazy - jednou za čas, za úhradu. Ne na vše dostanu odpověď v meditaci, protože se k ní přes nějaký blok nedostanu.

Závěrem moc děkuji Pavle za vše, co se mě na semináři dotklo, oslovilo, bylo proměněno, bude proměněno až přijde správný čas. Děkuji, že mě v pondělí po semináři po třech letech opustilo cosi, co se mě každý rok objevovalo ve snu jako ,,klíště“, každý rok to bylo hlouběji mimo můj dosah, s nejasnou hrozbou. V pondělí to neochotně vylezlo z břicha, já to rozmáčkla a ono se to proměnilo v cosi klidně spočívající.

Milý Pavle,
když chci psát slova - zpětnou vazbu ... nejvíc v sobě cítím slovo - spojování, propojování ... sebe ... do celku ... Propojování jednotlivostí v jeden celek ... A jasné uvidění, co způsobuje přijetí ... i nepřijetí ... svých součástí. Uvědomuji si, jak moc se pro mě - vlastně úplně jednoduše proměnil pohled na mysl, na myšlení ... z roviny, kdy se zlobím na svoji mysl, co to vymýšlí a jdu proti tomu - do roviny přijetí a uznání mysli jako plnohodnotné části mě samotné ... a to je veliká úleva a krása - v podstatě. Teď mi mysl pomáhá velmi, protože zařizuji své vlastní bydlení a tak ji projevuji vděčnost, že pro mě plánuje a organizuje jednotlivé kroky - že je promýšlí-m ... Cítím, jak se spojuje mysl se srdcem a je v tom spojení úcta a velká síla - a je to tolik jiné, než to, co jsem znala ...
Sílu břicha teď vnímám ve velké jemnosti - takové, která je pro mě také nová ... Jemnost v Síle ... Síla v Jemnosti ... Vnímám hloubku jednodlivých uvědomnění ... která přišla na tomto semináři a děkuji, že je to možné, protože tento můj krok je součástí krásné mozaiky celého tohoto roku 2012 - pro mě o cestě k SOBĚ ... Cítím, jak přijímám zodpovědnost sama za sebe, cítím, jak už nenechávám druhé, aby za mě rozhodovali, jak už si uvědomuji, že jsem to Já, kdo je zodpovědný za svůj vlastní Život ... a tak tvořím ... a raduji se ... že můžu jít takhle vědomě a DĚKUJI ze srdce Tobě Pavle za možnost jít takto k Sobě díky tomuto semináři a DĚKUJI Kalyani a Tobě za vše, co nabízíte a co skrze Vás přichází ... Děkuji, Děkuji, Děkuji ... Je to tak veliké ... Tak krásné ... se cítit ... postupně ... CELÁ ....

Děkuji, že jsem v sobě nově objevila úctu a uznání mysli, která mi umožňuje srozumitelně vyjádřit, co cítím, co potřebuji..... Prožívám a užívám si přijetí myšlenky - slova JÁ JSEM. V břiše nově objevuji dělohu.... pobyt v jejím třpytivém prostoru je pro mne léčivý. A to vše objímá srdce.
Děkuji všem, se kterými se na této cestě potkávám....

Při tomto semináři jsem pochopil, že mysl je moje součást a netřeba proti myšlenkám bojovat. Naopak nyní vím, že mysl je užasná a dovede být skvělým pomocníkem v běžném životě. Díky břichu vnímám víc sám sebe, více se cítím být sám sebou, cítím jistotu. Spojení obou částí mi usnadnilo život tím, že se mi lehčeji rozhoduje v běžném životě a jasněji vyhodnucuji myšlenky pokud mne osloví nebo je nechávám jen projít a odeznít.

Děkuji ti Pavle za tvůj přístup, který je pragmatický, faktický, a zároveň velmi citlivý a plný soucitu a Lásky. To je přesně ta kombinace, která otevírá brány Zázraků :-) !

Síla energie a hloubka supervizí byla nezměrná, stejně tak jejich přínos pro mě osobně. Díky této hloubce a milosti, jež zde proudila, mi bylo ukázáno jedno z mých základních schémat, jak tu na Zemi funguju (možná to nejzákladnější). Schéma hry, na jejíchž základech jsem následně budovala a vršila vše ostatní.
Neznamená to, že je tahle hra už pryč, ale vím o ní, byla mi ukázána cesta ke svobodě a Svoboda. A já prosím, abych našla sílu a odvahu a měla tu pozornost, která je třeba, abych došla sama k sobě a byla svobodná od těchto her, masek a ohrádek, do kterých jsem sama sebe dříve nacpala. Díky za ně, za to, že je mohu vidět, děkuji všem zúčastněným ženám a Pavlovi za vedení, sou-cítění (ne lítost), bezpečí, Jasnost a Pravdu.
Monika Isis + Hvězda s mužským tělem (Tak jsi tam Pavle nakonec nebyl jediný muž:o) .)

Děkuji Pavle za supervize. Byly opravdu super. Jela jsem na ně s tím, že jsem neměla ujasněné téma, ale říkala jsem si, že je dobré být ve společnosti lidí, kteří prošli výcvikem a třeba už někteří vedou konstalace, tak se můžu dovědět i něco dalšího a také jsem věděla, že v konstalacích, které se staví na supervizích, se může jít mnohem hlouběji, protože tam již mají všichni s konstalacemi zkušenosti (no i když jsem otevřená, tak mi může přinést velké změny každá konstalace i na normálním konstalačním semináři). Ano, toto se mi potvrdilo a na supervizích byla skvělá otevřená, bezpečná atmosféra a téma se mi ujasnilo, tak jsem si mohla postavit také konstalaci - Děkuji. I konstalace ostatních účastníků se mne dotýkaly, tak jsem ráda, že jsme se rozhodla na ně jet, i když zatím konstalační semináře nevedu. Jsme moc vděčná, že můžu toto využít i v životě. Zdena

S vdecnosti se rada podelim o zkusenost z terapie s Pavlem.
Drive jsem casto slychala od lecitelu, ze jsem stazena, ale nevedela jsem, co to znamena, kde presne to je a jak to odstranit.
Nejen, ze ted uz to vim, vim take a jasne vnimam, co je to byt uvolnena, normalni a otevrena. Nasla jsem cestu ke svemu srdci a pokracuji v lasce a prijeti vnitrniho ditete.
Take jsem se uklidnila, mam pocity radosti a chuti do zivota.
Mnohe veci jsou provazane, pochopila jsem a vidim i souvislosti, ktere jsem drive nevidela.
Je uzasne prohlednout! A to jsem teprve na zacatku.
DEKUJI!

Skutečnost, kterou jsem viděla v mé samotné konstelaci, byla šokující. Kdyby mi to někdo říkal, vysvětloval, domlouval, co se ve mně odehrává, nevěřila bych.
Jsem velmi vděčná za tento vhled a děkuji všemu a všem!
Cítim se lehčeji, pociťuji radost a úlevu :-)
Můj bratr si myslí, že konstelace jsou ztráta času a peněz, já je ráda doporučím každému. Děkuji :-)

Děkuju ti, Pavle, za Poradenství. Za tvůj čas, cos mi věnoval, a umění. DÍKY! a posílám ti malou básničku z poradenství u tebe:

Co je to ta realita? ... když iluze pravda není...
A co žiju špatně já? ...Řekni ...pro mé potlačení.
Tak to je a tak to chodí, jinak nikam nedojdeš,
tohle musíš, toto už NE, (jestli teda dojít chceš).
Komu-čemu věřit můžu, když prý se realitě bráním?
Chci zrušit to své nastavení, tak samu sebe haním.
Smutek, tíseň, ztuhlé břicho, energie zmražená,
když poslouchá hlasy zvenku "hodná holka" stažená.

A když jsem to uviděla, zachvátil mě velký smích:
z čeho já jsem ztuhlá, v šoku? - z reality ostatních!
Svoboda je moje Pravda, i kdybych byla blázen,
radost, živost prožívat - snášet Ducha na Zem.
Proud Ducha je TICHO, z něj pozoruji směle:
V těle bydlí ENERGIE! Proto chci žít v těle.
Už se hýbu, už proudí síla ve mně,
zas o kus blíž Sobě - spojení Nebe a Země.

Nejdůležitější posun (nejen) v mém životě.. Díky za toto setkání....

Stále ještě ve mně doznívají myšlenky a procesy vyjevené a vyřčené na konstelacích. Některé skutečnosti mi došly teprve předvčerejškem! Jsem za ně vděčná, s úžasem si je uvědomuji a přijímám je. Konečně se mi podařilo přesně rozkódovat pojem určité mé NENÁVISTI - co ji ve mně vzbuzuje a přesně ji lokalizovat. Dospěla jsem tak k naprosto novému pohledu na objekt i subjekt této "nenávisti". A vlastně se ani o nenávist nejedná! Naopak se mi odkryly dříve neviděné či přehlížené pozitivní SOU-ČÁSTI JEDNOTY bytí. A klaním se před důmyslným labyrintem našich životů a zdánlivě nesouvisejících událostí. Děkuji Hana

Byly to moje první konstelace. Před nimi jsem na přednášce o Dračí cestě viděl vůbec první konstelaci a nějak mě "vyděsila". V sobotu ráno jsem měl obavy a vlastně strach na konstelace jít. Co nebo kdo mi řekne co mám dělat, co mám cítit, kam jít? Nakonec jsem si řekl nebuď srab, v nejhorším se nic nestane, nebo se něco stane, nebo se stane cokoliv. Byl jsem tam jediný muž a deset žen. Zjistil jsem, že to jde, nechat se vést něčím, co přesně nevím co je. Vnímat co přichází, vynechat hlavu. Pro mě, který ještě před sedmi měsíci řídil svůj život výhradně rozumem neskutečné. Po skončení jsem jel do lesa, věděl jsem přesně kam pojedu. Šel jsem po cestě se zavřenýma očima stále rychleji a věděl, že neupadnu, ležel na Zemi a vnímal ji, chodil po lese, mával rukama, povídal si, plakal, smál se, zpíval si, cítil radost. Najednou jsem cítil sebe, kdo jsem, že se mohu nechat vést a nemít strach, že se můžu odevzdat, že jen já sám sobě mohu vše dovolit, nebo zakázat, pochopil jsem, co znamená dávat a dostávat. Postupně se začalo měnit i to, o čem byla moje konstelace. Vztah s mámou se upravuje, dva týdny po konstelacích jsem po cca 20 letech s tátou společně dělal nějaké manuální práce a v podstatě jsme spolu strávili víkend. Začala se měnit a vlastně obnovovat i naše komunikace. Z té velké tsunami, co mnou prošla, je krásná vlnka, která ve mě zůstala.
Děkuji všem účastníkům konstelací za to, co jsem díky nim uviděl, zjistil a pochopil a Pavlovi děkuji za skvělé vedení.
Tomáš

Už je to víc jak půl roku od mé konstelace. Přicházel jsem bez očekávání, odcházel s poselstvím. Poselství, které je stále silné, živé a se kterým stále pracuju. Jakoby se otevřela hráz rybníku a všechna ta stojatá, zakalená a stará voda se najednou dala do pohybu. Ještě jí tam dost zůstává, ale místy už protéká potok svěží a křišťálově čisté vody. Děkuju.

Ahoj Pavle,
v únoru jsem u Tebe byla na konstelacích a měli jsme něco k tomu napsat. Nezapomněla jsem, jen jsem to doposud nedokázala.
Taky nevím, jakou formu by to mělo mít, moc psát neumím.
Na konstelace jsem přišla již po několikáté, protože mě bolí nohy - revmatická artritida. Trápí mě to dlouho. V době, kdy jsem byla na posledních konstelacích, mě bolelo téměř celé tělo. Měla jsem finanční problémy, které mne sužovaly. Výsledek konstelací mě překvapil. V podstatě byl stejný jako u předchozích. Řešila jsem stejný problém jenom jinak. Byla jsem z toho zaražená a rozpačitá. Než mi došlo, že problém ještě nebyl dořešen. Proto jsem ho řešila znovu.
Nicméně se začaly v mém životě dít změny. Finanční problémy se pomalu řeší. Rozešli jsme se s přítelem, ale mám kamaráda, se kterým trávím spoustu času a nohy mě prostě nebolí. Mám pocit, že si život užívám. Mám ještě spoustu práce, ale začátek je super.
Pavle moc děkuju.
Zdraví Alča