Klíč

 

Tvé vlasy sbírám po polštáři,

tvé vlasy – ty smyčky našich dní,

tvé vlasy, co leží tu jak na oltáři,

tvé vlasy z noci poslední.

 

Když odešla jsi, těšil jsem se,

jak zbytky tvého nebytí

- mé hladové a lačné ruce -

do svých sítí zachytí.

 

Bez tvého těla, bez tvých vlasů,

v nichž skrývala se vůně tvá,

nemohu usnout, bez souhlasu,

že příště zas mi sama sebe zanecháš.

 

Dvakrát jsem ulehl a třikrát vstal,

když uchopil jsem tvoji přítomnost

a hledal v ní to, co zbylo,

když – jinam šla jsi pro pomoc.

 

Nejraděj však, mám vlasy nespadané,

jež splývají ti na ňadra

a zakrývají tvoje vnady,

kterým má duše propadla.

 

A tak – teď s vlasy rozmlouvám,

stočenými ve dlani.

Chybí mi vlasy nespadané

a smysly mé – jsou černí havrani.

 

Zbyly mi jen ty vlasy

a ty jsi někde jinde, ty jsi pryč.

A nevíš ani, že v mé druhé dlani

zůstal mi od tvé duše těžký, černý klíč...

 

2002


VAŠE ZPĚTNÉ VAZBY







Zahájení výcviku
Systemických konstelací
23.01.

Rodinné konstelace
13.10. Brno-Lesná
03.11. Brno-Lesná
16.11. Brno-Lesná

Komunikace ve vztahu
20.10. 


Z MÉ TVORBY

Pouštím svá přání.
Tady a teď.
Vždyť moje přání
byla jak zeď.


celý text

Mgr. Pavel Veselý


tel: 777 065 146