Rodinné konstelace – Život v Pravdě

Rozhovor zpracovala Zuzana Dostálová v dubnu 2016 pro magazín Brány k dětem a pro Pravý domácí časopis. 

Na svůj první seminář k terapeutovi Pavlu Veselému jsem se dostala víceméně náhodou. Něco mi říkalo „Jdi tam, pomůže ti to" a víc jsem neřešila. O to víc jsem byla překvapená. Nejen z toho, jak (a že vůbec) konstelace fungují. Ale i proto, že jsem si z nich odnesla úplně nový, osvobozující pohled na bolavý vztah s jedním svým příbuzným, který se po onom večeru začal „sám od sebe" zlepšovat. Proto bych vám tohoto brněnského terapeuta a jeho vnímání konstelací ráda blíže představila.

Pavle, jaká byla tvá cesta ke konstelacím?

Vystudoval jsem psychologii a absolvoval řadu psychologických kurzů. Dospěl jsem do fáze, kdy jsem byl znechucený z teorie a o další kurzy jsem už neměl zájem. Chtěl jsem se věnovat praxi. Tehdejší partnerka mi řekla: „Existují konstelace, pojď na ně se mnou, to se ti bude líbit". Ohrnoval jsem nos, protože jsem už přece všechno znal a viděl (úsměv). Už po prvním konstelačním semináři mi ale bylo jasné, že je to úplně něco jiného, než s čím jsem se dosud setkal, a že se konstelacím chci věnovat. A hned jsem se přihlásil na výcvik.

Vzpomeneš si ještě na své pocity, když jsi poprvé stál v roli?

Žasnul jsem, jak to funguje, že cítím věci, které mě nikdo nenaučil a které se týkají úplně někoho jiného. A když jsem měl konstelaci já, lidé, kteří mou rodinu nikdy neviděli, přesně vystihovali a cítili, co se týká jejích členů.

Můžeš podstatu konstelací přiblížit těm, kteří je zatím neznají?

Moje vnímání je takové, že konstelace je velmi rychlá cesta ke skutečné příčině. Když se klient dívá na konstelaci, sleduje své nitro. Z legrace říkám, že člověk při konstelaci vyvrhne své nitro před sebe na podlahu a potom už mu nezbude, než se na něj dívat. Konstelace ukazují opravdovou příčinu trápení, se kterým přijdete. V tom je jejich obrovská síla. Je úplně jedno, co si myslíte, nebo co byste chtěli. Najednou vidíte, jak to skutečně je, a často to bývá velké překvapení.

To ano, když přijdu třeba s tím, že mi někdo ubližuje, a pak zjistím, že ten první, pasivní agresor jsem já. Můžeš klientům nějak pomoci přijmout, co vidí?

To mohu udělat jen ve velmi omezené míře. Když člověk nechce něco přijmout, je zbytečné mu to vnucovat. Co ale mohu udělat je, že mám pro klienta pochopení a otevřené srdce. Pro člověka, který odmítá to, co vidí, je důležité, když cítí, že je vedle něj někdo, kdo ho neodsuzuje a přijímá ho takového, jaký je. Dávám si velký pozor, abych klienty do ničeho netlačil. Nechávám jim svobodu, aby v dané konstelaci došli tak daleko, jak je to pro ně v tu chvíli možné. Zásadní pro mne je, aby lektor klienta respektoval a nestavěl se nad něj. Můžu klientovi něco nabídnout, ale zda to přijme, je jen na něm.

A jak taková konstelace vypadá naživo?

Člověk, který chce řešit své téma, ho vysloví. Stačí jen pár vět. Já se případně zeptám na nějaké faktické údaje. Potom ho vyzvu, aby si mezi účastníky semináře vybral zástupce. Pokud jde například o partnerské téma, zvolí si zástupce za sebe a svého partnera. Zástupce rozestaví v místnosti tak, jak to cítí. Od toho okamžiku tito lidé představují konkrétní osoby, jsou takzvaně v roli a cítí energie člověka, kterého zastupují. Díky tomu se ukážou skutečné vztahy, se kterými dále pracujeme. Důležité je, aby klient přijal, co vidí. Pak se konstelace může odvíjet dál. A to, co se v ní mění, se současně mění v jeho nitru. Na konci konstelace si zástupci z rolí vystoupí.

Má konstelace kromě klienta vliv i na ostatní přítomné?

Konstelace není přínosná jen pro toho, kdo si ji nechá postavit, ale také pro všechny ostatní. Zástupci si z rolí odnáší zkušenosti, které předtím neměli. I když jen sedíte a díváte se na příčiny a řešení trápení někoho jiného, je to pro vás obrovsky přínosné.

Je vhodné se na konstelace nějak předem připravit?

Dříve jsem lidem říkal, ať si před seminářem zjistí informace o své rodině. Mnohdy to ale vedlo k tomu, že klient přišel s dlouhým seznamem a vystresovaný, že buď neví všechno, nebo z toho, co se dozvěděl. Proto dnes přípravu nechávám volnější. Je ale velmi důležité poznat historii své rodiny a ptát se na ni, dokud je koho. Když známe osudy našich předků a podrobnosti ze svého dětství, můžeme si uvědomit spoustu souvislostí a dojít k pochopení.

Lidé, kteří sdílí své zážitky z konstelací, často zmiňují, že odstartovaly změny pokračující třeba i půl roku poté...

Pamatuji si zpětnou vazbu jednoho klienta, který žil u nás, ale byl ze zahraničí. Když telefonoval domů, na druhou stranu světa, nikdy si s otcem neměl co říci, v telefonu bylo ticho, dokud si ho nepřevzala matka. Hned druhý den po konstelaci zaměřené na vztah s tátou mu zvedl telefon on, což se stalo málokdy, a zcela přirozeně si spolu povídali. Klient byl překvapený, jak je to možné, protože otec o terapii nic nevěděl, stalo se to přirozeně. Je to krásný příklad změny, která nastane, když se v našem nitru něco posune a začneme druhého člověka vnímat jinak. Tento proces samozřejmě pokračuje a ovlivňuje další vztahy. Takže změna způsobená konstelací je jak okamžitá, tak i dlouhodobá.

Když už jsme u času, fascinuje mě, jak může třeba tragická smrt prababičky ještě dnes ovlivňovat její pravnučku...

Ono to není tou tragickou smrtí, ale tím, že si tenkrát členové její rodiny nedovolili prožít bolest s ní spojenou. Jakákoliv nepravda v rodině se přenáší na další generace a chce být uviděna. To, co je skryté, potlačené či nevyjádřené, se přenáší dále. Myslet si, že pokud to potlačím, tak to není, je snad největší iluze současného lidstva. Typický příklad: Žena měla nemanželské dítě v době našich prababiček a v rodině se to tajilo. Stalo se z toho tabu, které má vliv dodnes. A třeba její dcera, vnučka i pravnučka má také nemanželské dítě, protože toto tabu chce být uznáno, uviděno.

Takže zde platí biblické „do sedmého pokolení"?

Ano, v konstelacích se ukazují příčiny často až do čtvrté generace zpět, ale někdy i do sedmé, pokud se tam stalo něco velmi zásadního. Mohou to být válečné události, vyvlastňování majetku nebo události spojené s církví. Pokud historii našeho rodu neznáme, nemusíme zoufat. Podstatné je, když dnes žijeme vůči sobě co nejvíce v pravdě.

Jsou tvé konstelace v něčem specifické?

V poslední době konstelace využívám i na seminářích, které nejsou typicky konstelační. Mohu klientům teoreticky vysvětlovat, nebo jim to samé prakticky ukázat s pomocí konstelace. Týká se to třeba témat komunikace s partnerem či s dětmi. Specifické téma v rámci mých konstelačních seminářů je například seminář Děti a jejich reakce na rodiče.

Existuje vlastně v konstelacích nějaké věkové omezení?

Já se zaměřuji na práci s dospělými, jsou ale i lektoři, kteří více pracují s dětmi. Podle mých zkušeností téměř vždy stačí, když na seminář přijde jen rodič, protože příčina potíží dítěte bývá u něj, nebo v rodu. Ať se to týká zdraví či chování, dítě velmi často odráží, co si nedovolili cítit a prožít rodiče. Typický příklad je, že je dítě zlobivé a vzteklé. A rodič na semináři zjistí, že v sobě má spoustu zadržené agrese, která se ventiluje právě přes jeho potomka. Když na tom pracujeme, je okamžitě vidět, jak se dítěti uleví.

Jaká věková kategorie většinou navštěvuje tvé semináře?

Nejčastěji je to od třiceti let výše. Až v tomto věku o sobě lidé začínají více přemýšlet a přes semináře hledají řešení svých potíží. Ale samozřejmě existují výjimky. Z 95 % to bývají ženy, protože muži mají jiný proces změny. Nejdůležitější je, aby partneři navzájem respektovali svá nastavení. Když si žena ze semináře přinese změnu, zákonitě tím ovlivní i svého muže. Takže jí vlastně nemusí vadit, když s ní na seminář nechce jít.

Nabízíš i konstelace zaměřené na emoce, práci, peníze nebo zdravotní potíže. Jak vznikly?

Vycházím z oblastí, které se vyskytují v tématech klientů. Úplně nejčastěji lidé přicházejí řešit vztahy. Není náhoda, že existuje název rodinné konstelace, protože v rodině naše vztahy začínají a zásadně ovlivňují naše pozdější vztahy. Další častá témata jsou práce, peníze a zdraví. Na konstelacích ale můžete řešit jakoukoliv oblast. Jedinou podmínkou je, abyste změnu opravdu chtěli, měli motivaci.

Dnes vedeš i konstelační výcviky a supervize. Promítlo se to nějak do tvého vztahu ke konstelacím?

Sleduji posuny mezi tím, jak jsem konstelace vedl, když jsem absolvoval výcvik, pár let po něm a jak je vedu dnes. Je to hodně jiné a pořád mě to obrovsky baví a naplňuje. Rozdíl je i v tom, že po seminářích nebývám unavený. Únavu jsem někdy cítil, pokud jsem klientům nabízel změnu, i když ji vlastně odmítali. Také jsem zjistil, že konstelace, které vedu, jsou teď kratší, protože rychleji dospějeme k řešení. Lidem, kteří chtějí jít do hloubky, nabízím roční výcvik. Pro mě je to nejintenzivnější seminář, který jsem zažil. Velmi ovlivnil můj život, partnerské vztahy i vztahy v rodině. Proto ho doporučuji i těm, kteří o lektorství neuvažují a chtějí především udělat něco pro sebe.

Čím hlavně konstelace ovlivňují tvůj život?

Dávají mi možnost být v životě a ve vztazích pravdivý. Nebát se a otevřeně před sebou i před ostatními mluvit o tom, co se ve mně děje, co považuji za nebezpečné třeba při komunikaci ve vztahu. Dříve jsem se jako spousta lidí bál mluvit pravdivě a z toho vznikaly obrovské potíže. To, že vedu konstelace, mi pomáhá, abych celý svůj život vnímal jako konstelaci.

Můžeš to nějak přiblížit, popsat?

Když někdo stojí jako zástupce v konstelaci, vnímá, že ho to k někomu přitahuje, nebo chce být od něj dál; cítí zlobu, nepravdu, nebo naopak otevřené srdce. Tyto zkušenosti mi pomohly vnímat tyto pocity i v každodenním životě a hlavně jim věřit. Konstelace mi ušetřily spousty let hledání, když jsem si řešil svá témata. A umožnily mi cítit se spokojený a šťastný. Neznamená to ale, že bych neměl i smutné chvíle (úsměv).

Je zajímavé sledovat, jak ke každému klientovi přistupuješ trochu jinak. Z čeho při tom vycházíš?

Chce to hlavně daného člověka cítit. Důvěřuji svým pocitům a následuji je, to je úplně to hlavní, co dělám při vedení konstelace. Často ani nevím, k čemu daný krok povede, jen cítím, že mám klientovi něco nabídnout, něco mu říci, a až potom vidím výsledek. Nejde to ale předem odhadnout, není to o logickém uvažování. To je i důvod, proč, když bude deset lektorů konstelací, každý je povede trochu jinak. Já, i když jsem muž, jsem hodně intuitivní a podle toho vedu své semináře a výcviky.

Ve tvých konstelacích se objevují zástupci za Smrt, Přírodu nebo Lásku. Existují „klasické" role tohoto typu, nebo vznikají až podle situace?

Lektor by se měl nechat vést svými pocity. Dvě konstelace podle úplně stejného zadání, které si zadají dva různí lidé, mohou probíhat naprosto jinak. Lektor totiž vycítí, že pro jednoho klienta je důležité, aby v jeho konstelaci stál zástupce za Život; a u druhého zase za jeho rodiče. Takže není a nemělo by být žádné univerzální schéma. Podstatou konstelačního výcviku je cítit sám sebe a v jakékoliv situaci být na příjmu, neoddělovat se od života. Říká se to hezky, ale je to dost náročná cesta (úsměv).

Vzpomínám si, že když se vybíral zástupce pro Smrt, moc se mi do takové role nechtělo...

Je zajímavé, že klientům, kteří zastupují tyto fenomény, to vždy přináší velmi důležité a krásné prožitky. Často jsou překvapeni, že se třeba právě v roli Smrti setkají s úplně jiným pocitem, než jaký očekávali. To jsou ta lidská očekávání a předpoklady...

Co bys vzkázal těm, kteří váhají, jestli mají přijít a řešit, co je trápí?

Nevadí, pokud se bojíte toho, co změna přinese. Důležité je, že ji chcete. Nejlepší je přijít, zúčastnit se semináře a vidět, jaké to je. A až potom se rozhodnout, zda chci, nebo nechci řešit vlastní téma. Protože vyprávět si o konstelacích jde hodiny a hodiny, ale pochopíte je, až když uvidíte, jak probíhají. Doporučuju také, aby se zájemce přišel podívat i na konkrétního lektora a aby si konstelaci zadal jen tehdy, pokud k němu bude mít důvěru. V konstelacích se často odkrývají velmi hluboká až intimní témata a pocit důvěry je pro klienta velmi důležitý.

Semináře rodinných konstelací najdete zde.