Už nechci se šklebit
v umělém úsměvu,
pro radost lidí,
že je mi do zpěvu.
Jak silný je zvyk,
že lásku si získám
a zavděčím se,
když použiju trik.
Nepravda přetvářky
taví se v ohni.
Jsem, jaký jsem.
A žiju den po dni.
Dneska jsem jiný,
než jsem byl včera
a lásku mám k tomu,
jež od dětství hledá.
Děkuju, Pavlíčku,
do všech svých roků,
vážím si – nesmírně,
všech našich kroků.
Teď už jsme dospělí
a prostě to risknem.
Říkáme NE!!!
Přetvářkám s pochybným ziskem.
A co jsem to vlastně …?
Jo … lidičci milí,
ptáte se, jak mi je?
Pozor! Odpovím po pravdě
– v každičké chvíli.
19.03.2014, Bali, Candi Dasa