Restart
Jak přesýpací hodiny,
jež odměřují čas,
připadá si duše má,
když pohladí ji Hodinář.
Velmi něžně, láskyplně,
zadívá se do písku,
s obejmutím všech mých činů,
vidí každou bolístku.
Ví, jak jsem vše myslel
a jak jsem co učinil,
v každém zrnku písku
vidí můj životní cíl.
A já už zase cítím,
že přichází ta chvíle,
kdy vzhůru nohama
otočí se moje cíle.
Když Smrt Život přináší,
a ze starého nové klíčí,
vzdávám hold starému
a do tváře mi Život fičí.
Děkuji ti, Hodináři,
za láskyplnou péči
a nesmlouvavé směrování
tam, kde Život léčí.
25.10.2014, Brno