Regresní terapie

 

Celým a správným názvem - Hlubinná abreaktivní psychoterapie. Jde o metodu, se kterou často pracuji, byť v mnoha různých obměnách, ne vždy v její klasické podobě. Jde o hlubokou a intenzivní cestu do vlastního nitra, do toho, co je v nás nevědomě uloženo a ovlivňuje nás to. Tato metoda je mi blízká také tím, že vyžaduje zapojení klienta, byť s podporou a vedením terapeuta. Klient dojde pouze tak daleko, kde je to pro něj bezpečné a v dané době možné. A zde trochu více povídání o této metodě a o jejich variantách:

 

Hlubinná abreaktivní psychoterapie se řadí mezi regresní terapie (regrese = cesta zpět). Nejedná se však o hypnózu, se kterou tuto techniku lidé často zaměňují. Klient je během terapie při plném vědomí. HAP se zaměřuje na nalezení a pochopení příčin psychických a psychosomatických obtíží (tedy i fyzické bolesti), nikoliv na potlačování projevů traumat. Příčiny traumat, která člověk prožil, hledá v naší minulosti, tedy v tom, co jsme prožili a nějak nás to poznamenalo. Není rozhodující, zda se příčina nachází v našem dětství nebo v některém z našich předchozích životů.

Cílem psychoterapie je, aby klient příčinu svých současných obtíží pod vedením terapeuta našel, znovu si ji prožil, plně uvědomil a pochopil důvody, které kdysi vedly ke vzniku bloku, strachu apod. Tímto pochopením dochází k odstranění současných potíží.

 

To, co si uvědomujeme a co chápeme, nám už nečiní potíže. Potíže nám činí pouze bloky z minulosti, o kterých nevíme nebo je nechceme řešit. Tato psychoterapie se nepoužívá u hraničních psychotiků a u klientů pod vlivem psychofarmak, alkoholu a drog.

Hluboké kořeny této terapie vidíme v šamanských praktikách Rekapitulace - metody, kdy se znovuprožitím minulých traumat otevře pole onoho okamžiku z hlediska našeho vnímání do takové míry, že jsme schopni pochopit a odpustit sobě i druhým. Tím energii vázanou v minulosti navrátíme zpět do přítomnosti a stáváme se daleko silnější na další postup vpřed. Je to metoda navracející sílu do Života.

Současně tuto metodu můžeme označit jako terapeuticko výchovnou a výukovou, protože nám dává prožít to, co nemůžeme získat z žádných knih. K moudrosti docházíme vlastním prožitkem.

 

Odvádění Duší do Světla

Potíže klientů jsou někdy způsobeny tím, že se v jejich blízkosti zdržuje někdo, kdo již zemřel, tedy duše tohoto člověka, který již nemá tělo. Stává se to v situacích, kdy tato duše po smrti fyzického těla neodešla do Světla a zůstala v pozemské úrovni u některého rodinného příslušníka nebo i u někoho jiného.

Nedělá to se zlým úmyslem, ale již svojí přítomností ovlivňuje „hostitele“, přenáší na něho své povahové vlastnosti, své nemoci apod.

Řešením je zjistit, proč u dotyčné osoby je, zda potřebuje něco vyrovnat, vypovídat apod. A následně, chce-li a je-li to již možné, napomoct ji k odchodu do Světla. 

 

Prenatální regrese

je jednou z variant regresní terapie. Jak vyplývá z názvu, v prenatální regresi se zaměřujeme na prenatální období, tedy období, kdy nás naše matka nosila v bříšku. Devět měsíců jsme s matkou byli ve velmi těsném spojení, vnímali jsme také našeho otce. V tomto období jsme neuměli odlišit, co z toho, co prožíváme, je mámy a co je naše. To, co prožívala matka, prožívali jsme také my. To, z čeho měla radost, obavy, pocity nejistoty, se zapsalo hluboko v nás a často přetrvává dodnes. Jestliže např. naše matka prožívala nedůvěru či nechuť k partnerství, také my se v našem životě můžeme potýkat s obavami z partnerského života.

Velmi jasně jsme v prenatálním období vnímali, zda nám naše matka věnuje pozornost, zda s námi komunikuje, těší se na nás, cítí k nám lásku ..... nebo nás vnímá jako životní komplikaci a my ji přinášíme potíže. Možná jsme se v takovém případě ještě před narozením rozhodli, že se jí (a všem ostatním) budeme snažit zavděčit, abychom si zasloužili její lásku .... a možná, že tento model používáme vůči všem našim životním partnerům.

To jsou příklady z mnoha, pro nástin důležitost zkušeností v prenatálním období. Při prenatální regresi procházíme celé prenatální období a klient si uvědomuje, co v tomto období prožíval, jaký to na něj mělo vliv a zda na něj prenatální prožitky mají vliv až do dnešní doby. Klienti jsou většinou překvapeni, jak velké množství modelů chování a způsobů reakcí si do života přinesli z prenatálního období. Když jsou tyto nevědomé vlivy zvědomněny, můžeme se rozhodnout, zda je chceme změnit či ne.

Tuto formu regresní terapie vyvinul Patrik Balint.