Než se probudíš

 

Dívám se do očí -

přikrytých víčky.

Pálí to -

jak v plamenu svíčky.

 

Dívám se do hlubin

tvé hebké duše –

chvíli jsem rytíř,

co v brnění kluše.

 

Chvíli jsem odvážný

a chci ti říct:

Pojď se mnou –

životu vstříc.

 

Víčka se pohnula,

jak na větvi list.

Pryč je má odvaha,

tím jsem si jist.

 

Mihl se stín

nad tvými víčky

a noční motýl –

ztratil se – v plamenu svíčky.

 

2002


VAŠE ZPĚTNÉ VAZBY

11.05.2017 15:19 [1]
Klára
Mám tu jednu ze stejného roku:

Hoří ti tepny, miláčku!
a šíje oddaná...
spi, tvá budu hladit ramena.
Spi, ty nekonečně věřící, že jsme tu jen pro sebe.
Jsme, děťátko...






Letní
Rodinné konstelace 
18.08. a 19.08. 
Brno-Soběšice
seminář v přírodě


Poslední zpětná vazba 23.08.





Z MÉ TVORBY

A tak – teď s vlasy rozmlouvám,
stočenými ve dlani.
Chybí mi vlasy nespadané
a smysly mé – jsou černí havrani.

Zbyly mi jen ty vlasy
a ty jsi někde jinde, ty jsi pryč.
A nevíš ani, že v mé druhé dlani
zůstal mi od tvé duše těžký, černý klíč...


celý text

Mgr. Pavel Veselý


tel: 777 065 146