Než se probudíš
Dívám se do očí -
přikrytých víčky.
Pálí to -
jak v plamenu svíčky.
Dívám se do hlubin
tvé hebké duše –
chvíli jsem rytíř,
co v brnění kluše.
Chvíli jsem odvážný
a chci ti říct:
Pojď se mnou –
životu vstříc.
Víčka se pohnula,
jak na větvi list.
Pryč je má odvaha,
tím jsem si jist.
Mihl se stín
nad tvými víčky
a noční motýl –
ztratil se – v plamenu svíčky.
2002
Hoří ti tepny, miláčku!
a šíje oddaná...
spi, tvá budu hladit ramena.
Spi, ty nekonečně věřící, že jsme tu jen pro sebe.
Jsme, děťátko...