Léčení dítěte v nás

Ohleduplnost a lásku k sobě najdi dřív, než budeš v hrobě ... Seminář o nalezení sebe-lásky, sebe-hodnoty a sebe-úcty.

 

O čem seminář je

O cestě k nalezení radosti, sebehodnoty a sebeúcty.

Každý z nás byl dítětem, dokonce i tehdy, když si na své dětství nepamatujeme. Naše prožitky z dětství si neseme v sobě, ať už vědomě, či nevědomě. Máme v sobě uloženo, jak k nám přistupovali naši rodiče, ale i to, jak jsme k sobě přistupovali my samotní. Naše přání, touhy, zklamání, radosti i bolesti, způsoby reagování, prožívání a řešení situací.

Občas se něco z toho prodere na povrch a působí v naší dospělé současnosti. Mnohdy ve vztahu k partnerovi, v práci, ve vztahu k vlastním dětem a hlavně ve vztahu k sobě samému ...

Trochu inspirace ve verších najdete také zde.

 

Jak to děláme

Na semináři objevíme naše dítě – jak se cítí, jaký mezi sebou máme vztah, zda o sobě vůbec víme. Spojíme se s dítětem v nás, tedy sami se sebou. Věnujeme pozornost, lásku a péči sami sobě.  Nečekáme na záchranu od jiné osoby někde zvenku. Projdeme si cestu hluboké vnitřní transformace a přijmeme vlastní zodpovědnost za svůj život.

Není možné jednoznačně stanovit techniku, se kterou pracujeme. Jde o směs všeho, co je potřebné, co přinese změnu. Všechny přístupy však mají společného jmenovatele: lásky-plnost, ohleduplnost a jemnost. 

 

K čemu to vedeleceni-ditete-v-nas

Přestaneme být pod nevědomým vlivem naší minulosti, která prosakovala do přítomnosti. Alespoň v míře, kterou si dovolíme. Získáme velkého malého přítele – sami sebe v dětském věku. Začneme být spokojenější v životě, někdo i hravější …

 

Co je dobré vědět

Seminář se koná o prodlouženém víkendu – od čtvrtka večer do neděle odpoledne. Místo konání je mimo město, aby program mohl být intenzivní a bez vlivu domácího prostředí.

Seminář je určen pro každého dospělého člověka, který dělá kroky k lásce a úctě sám v sebe.

Avšak - zkušenost ukázala, že je vhodné, aby to nebyl první seminář, který u mne účastník absolvuje. Tento seminář je proto určen primárně pro účastníky, se kterými jsem již byl v kontaktu na nějakém semináři, případně terapii.  

K tomuto tématu si můžete také přečíst stejnojmenný článek

 

Organizační informace

Cena semináře: 4 000,-Kč, ubytování a strava 1 650,-Kč.
Místo konání: V blízkosti Humpolce, 7 km od dálnice, dobře dostupné z celé ČR.
Rozsah semináře: první den 18:00 - poslední den 16:00 hod.

Termíny

Datum Název Místo Poznámka
02.11. - 05.11.2018 Léčení dítěte v nás Humpolec, střed ČR 3 dny, PA - PO přihlásit

VAŠE ZPĚTNÉ VAZBY

19.10.2017 10:26 [1]
Honza
Přesně na tomhle super semináři jsem byl. Nezapomenutelný zážitek
08.06.2017 21:24 [2]
Jana
Ahoj Pavle, seminář Léčení dítěte před měsícem byl prostě úžasný. Moooc jsem si to užila, uvolnila jsem se díky nádhernému pocitu bezpečí a přijetí, který jsi vytvářel a který byl po celou dobu stále přítomen, i díky ostatním, fungovalo to nádherně. Zažila jsem si, jak svobodně a volně lze se sebou a ostatními být a prožívat, a kontakt s holčičkou - dítětem v sobě - tak krásně a silně, že snad pojedu znovu (jestli to ještě jde, jet opakovaně). Zviditelnila se mi - narodila Něha k sobě i jiným, vím, že ji musím ještě opatrně hýčkat, aby se i s ní již kontakt nikdy neztratil ... Jemnost, vřelost, hravost, život - tak bych vyjádřila asi své hlavní pocity z víkendu.
Ještě stále dokáži v běžné každodennosti srdce zavřít, ale už tuhle svoji obrannou reakci dokáži nějak zachytit a uvidět a pochopit, snad i zmírnit a rozpustit. Vše je třeba dělat laskavě, a jde to, když jsem s vnitřním dítětem. Přichází další témata a kontakt s dítětem je dar, který funguje jak kompas. Dítě mi umožňuje i spojení s radostí a přirozeností, a o to spojení už nechci přijít, ať mi je kolik chce let. Je to ta pravá velká Láska na celý život :-) .
Přeji všem, kdo o semináři uvažují, aby se nechali zlákat a užili si to také.
A za sebe ještě jednou DĚKUJI.
14.05.2017 20:39 [3]
Adriana
Chci napsat pár slov o léčení mého dítěte. S více než půlročním odstupem zas cítím, kolik jsem na semináři ze sebe shodila a o kolik víc radosti si nyní dovolím prožívat. Jsem mnohem klidnější než dřív (co neznamená klidná :o)) , to ale také přijímám laskavě). Žiju zas víc vědomě a sebevědomě. Jenom málokdy se hádám s okolím - dřív to bylo často a taky se málo hádám sama se sebou. Víc beru věci, jak přichází, mám se mnohem víc ráda . sebe, své tělo, svoje chyby a silné stránky. A taky mám raději lidi kolem sebe. Celé to zní jako klišé, ale je to pravda. A - i když připouštím, že jsem uvnitř jenom malá holčička, nějak méně se bojím a lépe přijímám co bude nebo nebude. Koneckonců jako malá jsem taky neřešila co a jak bude a to byla taky krása. Nechávám víc život stát se.
Děkuji a těším se na další setkání.
03.04.2017 22:05 [4]
Martina
Na semináři Léčení dítěte v nás jsem byla před více než půl rokem, ale poslední 2-3 měsíce mám vztah se svojí vnitřní holčičkou téměř stejný. Pořád ji nevidím a myslím, že ji ani neuvidím. Každopádně mi to nevadí, protože takhle mám pocit, že ji dokážu lépe vnímat a cítit. Můžu se s ní dostat do kontaktu kdykoliv a nemusím přitom ani být sama. Pomáhá mi žít v přítomnosti. Když jdu běhat, radí mi, abych se zastavila a vnímala krásu okolní přírody. Naopak, když jdu pěšky městem, nutí mě běžet z radosti. Jsme tak nějak vzájemně propojené a když jsem spokojená já, je spokojená i moje malá Martinka. Prostě, když jsem s ní, více vnímám sama sebe, radost ze života a z toho, že jsem.
09.02.2017 15:56 [5]
Lucie
Tento seminář pro mne znamenal velkou změnu v životě a jeho následky či výsledky se u mě budou ještě dlouho rozvíjet.
Objev ženství - jsem holčička, objev příjemných vzpomínek na dětství, objev vztahu ke svému tělu, objev odpovědnosti ke svému životu, objev tlukoucího živého srdce, které reaguje na okolí a mnoho dalších objevů. Vše, co tento seminář sliboval, se stalo i když jsem si to předem nedokázala vůbec představit.
08.02.2017 13:47 [6]
Nina
Seminář mi otevřel srdce. Dík Pavle
07.02.2017 13:46 [7]
Honza
Čtu si poznámky na pomuchlaným papíru. Poslední slovíčko jsem dopsal včera odpoledne na půdě fary, kde jsme poslední 3 dny žili s dalšími 11 účastníky semináře… a samozřejmě Pavlem. A že jsme žili, jsme všichni věděli až do morku kosti. Moc na to nevidím. Slzy se mi derou zase ven. Těžko hledám, co by vystihlo tenhle víkend, kterej trval snad měsíc. Bylo toho tolik, že by šlo napsat knížku. Jenže by tomu stejně nikdo nevěřil. Ne ten, kdo tam s náma nebyl. Přesto to zkusím. Katarze, vděčnost, cit, důvěra. DĚKUJI!
01.12.2016 07:57 [8]
Jana
Ahoj Pavle. Děkuji Ti moc za společné foto. Připomíná mi odrazový můstek -začátek cesty k přibližování se s mou vnitřní holčičkou. Stále se učím trpělivosti, méně tlačit, více pravdivě žít. Konečně vnímám signály těla, vážím si i pocitů přicházející energie s otevíráním srdíčka. Jde mi najednou upřímně se radovat při hrách se svými dětmi. Vše se děje nenápadně, postupně, o to víc má pro mě "malé" zlepšení obrovskou hodnotu. Děkuji a přeji adventní čas plný blízkosti.
17.11.2016 07:05 [9]
Adriana
Milý Pavle,
s měsíčním odstupem ještě jednou píšu o přínosu léčení mého vnitřního dítěte. Celkově pořád cítím velikou úlevu a zklidnění. Cítím, že jsem nabyla velkou sílu a zas méně mi vadí, jak okolí a jiní lidé pohlíží na mě a můj život. Zas více cítím - jsem to já a je to můj život a to je důležité. Kontakt s Adriankou navazuji denně, byť na chvilku, je pro mně naplňující. Mám pocit, že i dříve jsem naslouchala jejím vnitřním přáním a pocitům, tento seminář nás propojil. Cítím vůči ní a tomu jaká je o to větší respekt, úctu a veliký soucit. Jsem tudíž i na sebe jemnější, citlivější a trpělivější, poznávám jí a přestávám se u toho litovat jak těžké jsem měla dětství, spíš sama sebe lépe chápu. Zmenšil se stres a napětí a pocit, jak to zase vše dopadne. Nevyčítám si nedokonalost a respektuji svoji únavu životem, bylo toho hodně....Taky díky semináři nalézám lepší pochopení ke svým dvěma dětem, respektuji je víc a soucítím a cítím, že děti se víc otevírají ke mně a víc důvěřují. Taky s manželem se dějí změny... Zas jednou moc děkuji, zase se s nějakou bolístkou objevím, udržet si jasnou mysl a odvážné srdce a sebejistotu je moc těžká věc, ale stojí za to, hlavně, když nám všem pomáháš.
14.11.2016 20:38 [10]
Soňa
Ahoj Pavle, za sebe mohu říct, že seminář Léčení dítěte v nás byl pro mě jeden z nejpřínosnějších a nejsilnějších, na kterých jsem dosud byla. Myslím, že hlavním zlomem pro mě byla podvečerní "katarze", netušila jsem, kolik zasutých silných emocí v sobě ještě mám (po tolika terapiích, různých technikách práce na sobě atd.) Ale ta úleva dát je ven, byla obrovská. Sice pozůstatek modřin na loktech mám ještě teď, po 14ti dnech :-) , ale je to pro mě důkaz toho, že jsem do toho dala opravdu všechno :-) Po semináři se u mě změnil přístup k mému synovi k lepšímu a to byl také jeden z důvodů, proč jme tam jela. Dokážu ho víc vnímat, cítit proč se chová právě tak a chápat. Také se snížil můj strach v kontaktu s autoritativními lidmi, dokážu před nimi říct svůj názor a postavit se sama za sebe (nebo za svého syna), což pro mě bylo dříve obtížné a někdy i nemožné. V kontaktu s vnitřním dítětem jsem nejintenzivněji byla první týden po semináři a bylo to velmi hezké, podařilo se mi díky tomu změnit své prožívání po konfliktních situacích k lepšímu, hlavně k vnitřnímu klidu, což je pro mě obrovská změna. Každý den se snažím se svým vnitřním dítětem alespoň na chvilku spojit a vždy se pak cítím moc hezky a více cítím otevření svého srdce. Moc Ti za to vše děkuji. A už teď se moc těším na další akce!

11.11.2016 20:27 [11]
Jana
Ahoj Pavle. Po semináři se cítím radostnější,někdy vnitřně živější,intenzivněji prožívám každodennosti. Cítím se i otevřenější ke svým tělesným pocitům, stačí jen myšlenka a já si uvědomuji, jak se mi svírá, až zvedá žaludek, cítím kamenné, ztuhlé srdce nebo naopak jeho jásot, plesání a rozlévání intenzivní energie na hrudi. Učím se být trpělivá ke své Janičce a často i vnímám (to když na ni zapomenu), jak se mi ztrácí. Vůbec mi pak v sobě není dobře. Když se mi naopak podařilo odhodit masku dokonalé Jany, ucítila jsem prvně její dotek ruky na mé studené dlani, takové hřejivé teplo v chladném odpoledni. Změny jsou též u mých nejbližších. Ke starší dceři hledám již dlouho cestu k vzájemnému přiblížení se a až nyní mi došlo, že musím začít sama v sobě... Díky Pavle.
11.11.2016 20:26 [12]
Petra
Seminář Léčení dítěte v nás byl úžasný. Dodal mi energii, odvahu, trochu více sebevědomí a hlavně jistotu, že za něco stojím a vše, co se nyní děje kolem mne celý tento rok, má svůj smysl. Se svou Peťulkou se snažím napojovat každý den - nejde mi to vždy, protože nejsem schopna v tom pracovním shonu, který od semináře byl dost náročný, zklidnit si mysl. Ale dokázala jsem říct své nadřízené odpověď NE s odůvodněním a u mne bez plačtivých emocí - rozhodnutí mi sice trvalo 2 dny, ale cítila jsem se potom jistě a sebevědomě. Vůbec jsem necítila úzkost v krku a v očích pláč na krajíčku - což je u mne typické. Stála jsem pevně na svých nohách.
Ve stresových situacích jsem si začala prozpěvovat a uvědomila si, že je to uvolňující a jsem šťastná. A co zkouším dost často, je volání JÁ a ANO.
U dětí i manžela pozoruji také změny v chování vůči mé osobě, ale vím, že je to tím, jak se cítím já, více v klidu a méně nervózní.
Vidím velký smysl pracovat na sobě dál, proto se těším na některý z dalších seminářů. Děkuji ti Pavle za vedení mou cestou.
09.11.2016 21:17 [13]
Martina
Ahoj Pavle,
pokusím dát dohromady vše, co mám po semináři jinak.
Svoji holčičku sice stále nevidím, ale slyším a cítím ji, a jsem moc ráda za to, že ji mám. Kamarádce se před měsícem narodilo miminko, a pokaždé když ho chovám, cítím z něj takovou krásnou energii a lásku. Úplně stejný pocit mám, když je u mě v náručí moje holčička, doufám, že to vydrží.
Spojuji se s ní skoro každé ráno když vstávám. Sice jen krátce, ale vstává se mi mnohem lépe než dříve.
Občas si řekne o lásku a chce se přitulit, ale většinou je hravá, nejraději by někde běhala, a učí mě, jak si užívat pohyb. Takže spolu chodíme běhat ne proto, abychom se hýbaly, ale abychom si užily to, že můžeme běžet.
Taky lozíme po plotech, po dětských prolízačkách, tančíme na dětské písničky a občas si půjčujeme kopačák, který je za společnýma dveřma v bytovém domě, kde bydlíme.
I když jsem unavená po dni stráveném v práci nebo ve škole, moje Martinka má spoustu energie, kterou mi často dokáže nějakým způsobem předat.
Je to super, protože mám třeba náladu tak akorát na to jít spát, ale najednou v sobě cítím energii a nadšení Martinky, která mi dokáže dobít baterky, a najednou - z ničeho nic mám strašnou chuť utíkat, skákat, užít si život, jako bych celý den ani nebyla v práci.
Často si s ní užívám radost z maličkostí a taky mi ukazuje, že nemá cenu řešit problémy, kterýma se člověk běžně trápí.
Spoustu věcí se snažím si plně užívat, třeba krátkou procházku se snažím prožívat co nejvíc to jde. Celkově mám během dne větší radost.
Kromě toho se asi mám víc ráda a víc si věřím. Pozoruju, že se to projevuje i na tom, jak se ke mně chovají ostatní (pro Tebe to asi není žádné překvápko :) ).
Taky je pro mě jednodušší si něco dopřát a o něco si říct.
Uvědomila jsem si totiž, že jsem si jako malá nedokázala říct o to, co bych chtěla, protože jsem tušila, že by s tím rodiče nebyli úplně spokojení.
Největší radost mám asi z toho, že úplně jinak vnímám vztah ke svým rodičům. Nevadí mi věci, které mě dřív víc nebo míň dřív rozčilovaly, a mám je prostě ráda.
Škoda že se tohle třeba neučí ve škole, kolik lidí by bylo šťastnějších
Měj se pěkně.
03.11.2016 20:41 [14]
Adriána
Ahoj Pavle, po semináři se mi vede doma velice dobře, myslím že největší přínos mělo vyřvání, taky celková jemná pohoda celého semináře. Čekala jsem zas, že se mi po návratu vyvalí všechny bolesti a bude zas těžké ustát život, nestalo se tak. Cítím se moc dobře. Jenom manžel je nervózní, ten je ale většinou nervózní, tak to nevadí, nebo mi to spíš už toliknevadí, bývám koneckonců taky dost nervózní.
24.02.2015 20:36 [15]
Eva
Ahoj Pavle, chtěla bych ti moc poděkovat. Seminář "Léčení dítěte v nás" mi dal neuvěřitelně mnoho. Po návratu do reality jsem měla pocit, že to nezvládnu, ale věci se začaly hýbat ... cítila jsem se jako znovu narozená. Zjistila jsem, že být sama sebou je krásný, ale být sama se sebou ještě krásnější. S mým vnitřním já (děťátkem) jsem stále v těsném kontaktu. Líbí se mi být se svými pocity, když jsem naštvaná nebo smutná nebo veselá, je to jedno, užívám si to, jsem s tou danou situací. Za ohromný úspěch považuji vítězný souboj s mojí migrénou - mnoho let mě trápily strašné migrény, které už jsem teď asi poslední rok tlumila už strašnýma drijákama - tuto sobotní migrénu (přesně v den mých narozenin) jsem porazila - jak? Jen jsem jí přijala a byla s ní, věděla jsem o ní, ale neobtěžovala mě a postupně zmizela (rozplynula se). Díky Tobě Pavle se dokážu mít ráda, dokážu se vnímat a hlavně se přijmout....Má to ohromný přínos jak do mého rodinného života, tak i do pracovního ... Moc děkuji.
12.02.2015 12:11 [16]
Vlaďka
Ahoj Pavle, pod Tvým jemným a správně neústupným vedením se mi postupně začíná odhalovat svět pravdivosti a lásky k sobě. Je to obrovská síla, kterou mám možnost s Tvou pomocí postupně objevovat.
Děkuji Ti za trpělivý přístup plný lidskosti.
10.02.2015 22:25 [17]
Iva
Milý Pavle,
velmi Ti děkuji za tatínkovský přístup k našim holčičkám. Mé dětátko bylo Tebou vedeno zcela něžně a láskyplně s vizí síly a odvahy. Nesmírně děkuji za nezapomenutelné prožitky, které mohou vést k poctivé pravdě přítomného bytí.
Těším se na výcvik. Iva
10.02.2015 09:53 [18]
Denda
Ahoj Pavle,
vím moc dobře, že mě toho ještě hodně čeká a tento seminář "Léčení dítěte v nás" byl začátek. Dal mi však hodně, mohla jsem poznat úžasný lidi a především to prťavý, které jsem odmítala a díky tomu jsem se cítila sama. Pavle děkuji žes mi dokázal ukázat cestu k sobě. S pozdravem věčného slunce v srdci.
09.02.2015 16:22 [19]
Jarmila Žaliová
Zdravím tě Pavle, a děkuju za seminář Léčení dítěte v nás. Velmi se mě dotýká individuální přístup, který jsem ve skupině zažívala, jemnost, citlivost,čistota a odvaha se kterou jsi otvíral bolavá témata. Humor, kterým jsi v pravou chvíli odlehčil pomyslnou těžkost situace, a měla jsem pocit, že ho bylo tak akorát-ani moc ani málo. Pokud se mě někdo zeptá za kým je fajn jít, když něco trápí, tak tě Pavle určitě doporučím. :o) děkuju






Letní
Rodinné konstelace 
18.08. a 19.08. 
Brno-Soběšice
seminář v přírodě


Poslední zpětná vazba 23.08.





Z MÉ TVORBY

Proč rozešli se,
co ne-udělal on či snad ona?
Kdo špatný je, kdo polobůh,
je to on a nebo ona?

Zjistíme to dozajista,
a napravíme škody,
jež ten či onen spáchal.
Pozor, lid se zlobí !!!


celý text

Mgr. Pavel Veselý


tel: 777 065 146