Klíč

 

Tvé vlasy sbírám po polštáři,

tvé vlasy – ty smyčky našich dní,

tvé vlasy, co leží tu jak na oltáři,

tvé vlasy z noci poslední.

 

Když odešla jsi, těšil jsem se,

jak zbytky tvého nebytí

- mé hladové a lačné ruce -

do svých sítí zachytí.

 

Bez tvého těla, bez tvých vlasů,

v nichž skrývala se vůně tvá,

nemohu usnout, bez souhlasu,

že příště zas mi sama sebe zanecháš.

 

Dvakrát jsem ulehl a třikrát vstal,

když uchopil jsem tvoji přítomnost

a hledal v ní to, co zbylo,

když – jinam šla jsi pro pomoc.

 

Nejraděj však, mám vlasy nespadané,

jež splývají ti na ňadra

a zakrývají tvoje vnady,

kterým má duše propadla.

 

A tak – teď s vlasy rozmlouvám,

stočenými ve dlani.

Chybí mi vlasy nespadané

a smysly mé – jsou černí havrani.

 

Zbyly mi jen ty vlasy

a ty jsi někde jinde, ty jsi pryč.

A nevíš ani, že v mé druhé dlani

zůstal mi od tvé duše těžký, černý klíč...

 

2002


VAŠE ZPĚTNÉ VAZBY







Výcvik
Systemických konstelací

09/2019-09/2020


Životní spokojenost
14.12. - Brno
půldenní konstelační seminář v předvánočním čase

PRO ŽENY:
Jak to muži mají !?!
16.12. - Brno

Poslední zpětná vazba 24.11.







Z MÉ TVORBY

Jsem tu jen na skok.
A přesto – už dobu hodně dlouhou.
Návštěvník z vesmíru,
co třásl se touhou.


Ukázat, jak je to správně,
naučit a zas jít dál.
Jenže – něco se zvrtlo.
A já tu ztvrdnul – krucinál.


celý text

Mgr. Pavel Veselý


tel: 777 065 146