Klíč

 

Tvé vlasy sbírám po polštáři,

tvé vlasy – ty smyčky našich dní,

tvé vlasy, co leží tu jak na oltáři,

tvé vlasy z noci poslední.

 

Když odešla jsi, těšil jsem se,

jak zbytky tvého nebytí

- mé hladové a lačné ruce -

do svých sítí zachytí.

 

Bez tvého těla, bez tvých vlasů,

v nichž skrývala se vůně tvá,

nemohu usnout, bez souhlasu,

že příště zas mi sama sebe zanecháš.

 

Dvakrát jsem ulehl a třikrát vstal,

když uchopil jsem tvoji přítomnost

a hledal v ní to, co zbylo,

když – jinam šla jsi pro pomoc.

 

Nejraděj však, mám vlasy nespadané,

jež splývají ti na ňadra

a zakrývají tvoje vnady,

kterým má duše propadla.

 

A tak – teď s vlasy rozmlouvám,

stočenými ve dlani.

Chybí mi vlasy nespadané

a smysly mé – jsou černí havrani.

 

Zbyly mi jen ty vlasy

a ty jsi někde jinde, ty jsi pryč.

A nevíš ani, že v mé druhé dlani

zůstal mi od tvé duše těžký, černý klíč...

 

2002


VAŠE ZPĚTNÉ VAZBY







Výcvik
Systemických konstelací

06/2019-05/2020


Děti a jejich reakce na rodiče 20.10. - Brno

Rodinné konstelace
10.11. - v jurtě
18.11. - Brno

Léčení dítěte v nás
02.-05.11. - Humpolec

Hlava-Srdce-Břicho
17.11. - Brno

Poslední zpětná vazba 15.10.







Z MÉ TVORBY

Tančím na ostří nože
a přitom tančit neumím.
Tančím na ostří nože
s rizikem, že něco zahubím.

S každým krokem rozpad
a nebezpečí pádu.
S každým krokem rozhodnutí:
"Ano, já jdu."


celý text

Mgr. Pavel Veselý


tel: 777 065 146